Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.

Další válečné zajatce si dnes vyměnily Rusko a Ukrajina, na kterou Rusko v únoru 2022 vojensky zaútočilo. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se do vlasti vrací 150 ukrajinských zajatců. Stejný počet osob propuštěných z ukrajinského zajetí hlásí podle agentury TASS také ruské ministerstvo obrany. Výměnu zajatců zprostředkovaly podobně jako v předchozích případech Spojené arabské emiráty (SAE).
„Jsou z různých sektorů fronty. Někteří z chlapců byli drženi v zajetí více než dva roky,“ citovala agentura Reuters z vyjádření Zelenského na Telegramu o propuštěných ukrajinských vojácích.
„V důsledku vyjednávacího procesu bylo vráceno 150 ruských vojáků z území kontrolovaného kyjevským režimem. Na oplátku bylo předáno 150 válečných zajatců ukrajinské armády,“ uvedlo podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany.

S americkými spojenci je nutné v rámci Severoatlantické aliance (NATO) jednat o tom, jak bude zajištěna širší bezpečnost v Evropě i po válce na Ukrajině. Po dnešním jednání s portugalským protějškem Marcelem Rebelem de Sousou v Praze to uvedl prezident Petr Pavel. Obě hlavy států se podle něj shodují v podpoře Ukrajiny, která už téměř tři roky čelí ruské invazi.
Nejen že Česko i Portugalsko odsoudily ruskou agresi, ale zároveň začaly ihned Ukrajinu podporovat všemi dostupnými prostředky v souladu s mezinárodním právem, uvedl Pavel. V bezpečnostním zájmu Evropy podle něj je, aby nezvítězila politika síly, ale práva.

Kreml dnes označil prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že je připraven na přímá jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, za prázdná slova. Informovala o tom agentura AFP. Ukrajinský prezident v dřívějším rozhovoru uvedl, že by souhlasil s přímými rozhovory s Putinem o ukončení války, kterou před téměř třemi lety rozpoutala Moskva. Na jednání by podle něj měli být i další účastníci.
„Zatím to nelze považovat za nic jiného než za prázdná slova,“ řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům. Opakoval poté argument Ruska, že Zelenskyj nemůže mluvit s ruským prezidentem poté, co v roce 2022 podepsal dekret, který jednání s Putinem zakazuje.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.