Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
USA podle Kremlu už nejsou ochotné poskytovat Ukrajině zbraně bezúplatně, ukazuje to Trumpův návrh, aby Kyjev na oplátku dodával vzácné kovy.
Novým majitelem Pravoslavného chrámu svatého Petra a Pavla v Karlových Varech se stala maďarská odnož ruské pravoslavné církve. Majitele změnily i další nemovitosti, které ruská církev v lázeňském městě vlastnila. Původním vlastníkem byla Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice, kterou stát podezřívá z nepřátelských aktivit. Informovaly o tom Novinky.cz a Deník.cz, podle kterých je možným důvodem převodu majetku i obava před zmrazením majetku ruské církve Českou republikou.
V čele Ruské pravoslavné církve, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice byl Nikolaj Liščenjuk, kterému úřady loni zrušily povolení k pobytu. Minulý týden mu karlovarské zastupitelstvo odebralo čestné občanství, které dostal za své zásluhy o opravu pravoslavného chrámu. Kněz byl z Česka vyhoštěn, protože jej bezpečnostní složky podezřívají z nepřátelských aktivit, mimo jiné podpory separatistických struktur v zemích EU.
Ruský prezident Vladimir Putin svým dekretem přikázal ruské vládě obnovit hudební soutěž Intervize, která se konala v časech sovětského vládce Leonida Brežněva. Hudební soutěž by se měla konat ještě letos v Moskvě, aby tak nahradila mezi Rusy nesmírně populární hudební soutěž Eurovize, ze které bylo Rusko vyloučeno kvůli invazi na Ukrajinu, uvedl server The Moscow Times.
Šéfem organizačního výboru byl jmenován místopředseda ruské vlády Dmitrij Černyšenko. Na uspořádání má dohlížet první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko. Zpívat by se mělo na podzim za účasti interpretů z dvou desítek zemí.
Velká cena Intervize se původně konala v letech 1965 až 1968 v tehdejším Československu, později v letech 1977 až 1980 v polských Sopotech. Její pořádání svého času přerušilo Pražské jaro, později stávky v Polsku a vznik protikomunistického odborového hnutí Solidarita. K pokusu o její obnovení došlo v roce 2008, kdy interpreti z postsovětských republik zpívali a soutěžili v ruském letovisku Soči.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
