Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Mezinárodní hokejová federace (IIHF) prodloužila zákaz startů reprezentačních týmů i klubů z Ruska a Běloruska na svých akcích i pro sezonu 2025/26. Představitelé federace se i nadále domnívají, že není bezpečné je začlenit do turnajů. IIHF o rozhodnutí informovala na svém oficiálním webu.
„Vzhledem k tomu, že současné bezpečnostní podmínky neumožňují splnit nezbytné požadavky na organizaci turnajů zaručující bezpečnost všech, musí IIHF až do odvolání zachovat současný stav,“ uvedla federace po dnešním jednání Rady IIHF.
Mezinárodní federace vyloučila Rusko a Bělorusko ze svých soutěží v únoru 2022 po začátku válečného konfliktu na Ukrajině. Od té doby každoročně prodlužuje jejich vyřazení z vrcholných akcí. Nyní je jisté, že se obě reprezentace nepředstaví ani na seniorském světovém šampionátu ve Švýcarsku v roce 2026.
Letos v lednu Spojené státy oznámily omezení vývozu čipů v oblasti umělé inteligence (AI), aby tato vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny. Spojené státy chtějí, aby se vývoj v oblasti AI soustředil do jim přátelských států a aby se podniky přizpůsobily americkým standardům.
Evropská unie letos poskytne Moldavsku 250 milionů eur (6,3 miliardy Kč). Peníze mají zemi pomoct s placením účtů za energie a s budováním energetické odolnosti. Dnes to na svém webu uvedla Evropská komise (EK), podle níž je Moldavsko závislé „na nejistých dodávkách z Ruska“. Přerušené dodávky jsou výsledkem sporu o dluh vůči ruskému dodavateli, Moldavsko tento dluh neuznává.
Prostředky jsou součástí dvouleté unijní strategie. Ta si klade za cíl „zbavit Moldavsko nejistoty kolem ruských dodávek energie a plně ho integrovat do energetického trhu EU,“ uvedla komise.
Unie poskytne této východoevropské zemi do poloviny dubna 100 milionů eur. Zpřístupní také 60 milionů eur lidem v separatistickém regionu Podněstří, který podporuje Moskva. Tyto peníze podmínila přijetím opatření týkajících se „základních svobod a lidských práv.“
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
