Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Novým ředitelem Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra (SUZ MV) je od začátku února Petr Pondělíček. Do čela organizace spravující síť azylových zařízení v ČR se dostal na základě výběrového řízení vypsaného resortem. Dosavadnímu ředitel Karlu Tomášovi na konci ledna vypršel mandát, informoval dnes Adam Rözler z odboru komunikace ministerstva vnitra.
Migrační, azylovou a integrační problematikou se Pondělíček zabývá přes 20 let. Stejně dlouho pracuje u SUZ MV, kde dosud vedl odbor práce s klienty. „Perfektně tak zná nejen problematiku a samotnou organizaci, ale má také širokou síť zahraničních kontaktů se spolupracujícími národními i mezinárodními institucemi,“ uvedl Rözler. Jmenovací listiny Pondělíčkovi předal vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání ministerstva Jan Paďourek.
Podle výroční zprávy přišlo v roce 2023 do azylových zařízení SUZ MV nově 1347 lidí, meziročně zhruba o 12 procent méně. Největší podíl nově příchozích tvořili žadatelé z Turecka, Uzbekistánu, Ukrajiny, Ruska a Vietnamu.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj dnes odsoudil víkendové útoky proti důstojníkům z náborových středisek, kteří se snaží o doplnění sil armády bojující již téměř tři roky proti Rusku. Nábor a jeho metody ale mnohdy budí hněv mezi některými Ukrajinci. Incidenty, včetně smrtící střelby na důstojníka a exploze ve dvou náborových kancelářích, zvyšují tlak na již tak neklidnou celostátní kampaň za povolávání civilistů, zatímco nadšení pro vojenskou službu slábne, napsala agentura Reuters.
Syrskyj upozornil, že obrana státu není „v podmínkách totální války“ možná bez mobilizačních opatření, přičemž armáda podle něj dělá vše, aby zabránila porušování lidských práv, řešila problémy v práci náborových středisek a napravovala chyby. „Ale národní věc obrany Ukrajiny je nemožná bez národní podpory armády a bez respektu k vojenskému personálu,“ napsal.
Policie zatkla dva podezřelé poté, co byl v sobotu na benzince v Poltavské oblasti zastřelen důstojník z náborové kanceláře. Podle prokuratury jeden z podezřelých zastřelil důstojníka, aby umožnil uprchnout druhému muži, který byl povolán do armády. Týž den byl jeden člověk zabit a dalších šest zraněno při výbuchu v náborové kanceláři v Rivne. O den později utrpěl jeden člověk zranění při výbuchu v náborové kanceláři v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti.
Obrazem: Ukrajinští vojáci praporu Da Vinci Wolves trénují nedaleko frontové linie v ukrajinské Doněcké oblasti.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
