Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Švédská policie zadržela 45letého muže, který se ráno pokusil automobilem prorazit hrazení kolem ruského velvyslanectví ve Stockholmu. Policii incident ráno nahlásil člen bezpečnostní služby diplomatické mise. „Muž se pokusil projet branou, neuspěl a byl stále ve voze, když ho pořádkové síly zadržely,“ uvedla policie. Muže podezírá z pokusu o závažné nezákonné proniknutí na cizí pozemek.
Ruské ministerstvo zahraničí na telegramu uvedlo, že podezřelý je ukrajinský občan se stálým pobytem ve Švédsku. Ambasádě i místní policii je prý „dobře známý“. „Už v letech 2015 a 2018 podnikl útoky na ruské velvyslanectví a obchodní misi Ruska ve Švédsku. Byl považován za mentálně postiženého a ujaly se ho švédské úřady,“ dodalo ruské ministerstvo, podle něhož policie „proti této osobě nepodnikla žádné vážné kroky“.
Zastupitelé Karlových Varů dnes odebrali čestné občanství města Nikolaji Liščenjukovi, bývalému duchovnímu pravoslavného ruského chrámu Petra a Pavla v Karlových Varech. Kněz byl z Česka vyhoštěn, protože jej bezpečnostní složky podezřívají z nepřátelských aktivit, mimo jiné podpory separatistických struktur v zemích EU.
O zbavení občanství požádali zastupitelé za Piráty, KOA a STAN i z koalice Spolu. Vedení města se k návrhu připojilo a samo dnes na jednání zastupitelstva navrhlo Liščenjuka občanství zbavit. „V době, kdy občanství získal, byl oceněn za své zásluhy o opravu kostela a o jeho aktivitách jsme nemohli vědět,“ uvedla primátorka Andrea Pfeffer Ferklová (ANO). Poznamenala, že podle pravidel lze čestné občanství odebrat, zjistí-li se dodatečně skutečnosti, které by jeho udělení bránily.
Liščenjuk, občan Ruské federace, získal čestné občanství v roce 2020, zejména za péči o karlovarskou pravoslavnou církev. Později ale stál za vznikem Ruské pravoslavné církve, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice.
Ruská vojska dobyla městečko Dvorična na západním břehu Oskil u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, tvrdí Moskva.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
