Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Rusko plánovalo teroristické útoky proti leteckým společnostem nejen v Polsku, ale i po celém světě. Uvedl to polský premiér Donald Tusk po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Varšavě. Vyzval civilizovaný svět ke společnému postupu. Kreml již dříve odmítl obvinění, že Rusko stálo za sabotážemi a žhářskými útoky v Evropě.
„Nebudu zabíhat do podrobností, mohu jen potvrdit opodstatněnost obav, že Rusko plánovalo teroristické útoky v letecké dopravě, a to nejen proti Polsku, ale proti aerolinkám po celém světě,“ prohlásil premiér.
Rusko a Ukrajina podnikly první výměnu zajatců v letošním roce. Domů se vrací 25 Rusů a 25 Ukrajinců, uvedlo ruské ministerstvo obrany a potvrdil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výměnu zajatců zprostředkovaly podobně jako v předchozích případech Spojené arabské emiráty (SAE).
„Ukrajina neustále pracuje na návratu svých lidí domů. Nezastavíme se, dokud nepřivedeme zpět všechny naše lidi,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram. Mezi osvobozenými z ruského zajetí jsou podle něj jak vojáci, tak civilisté. „Mají vážná zranění a nemoci. Každý z nich dostane veškerou potřebnou péči,“ zdůraznil.
Ruština zůstává důležitým jazykem a její vymizení ze základních škol v Česku by nebylo šťastným krokem, domnívá se Anastasija Sokolova z brněnské pedagogické fakulty. Ministerstvo školství v úterý představilo nové rámcové vzdělávací programy (RVP). Jako druhý cizí jazyk už školy nebudou nabízet ruštinu, na výběr k angličtině zůstane němčina, španělština a francouzština.
„Budeme se ještě snažit to změnit. Budeme poukazovat na důležitost ruštiny. Pořád je to strategicky významný jazyk,“ řekla ČTK Sokolova, která působí jako vedoucí Katedry ruského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Vypuštění ruštiny z RVP odbornici překvapilo, ještě během loňska se s ní mezi druhými jazyky počítalo.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
