Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.

Německý ministr obrany dnes v Kyjevě hovořil o pokračujícím jednání v německé vládě ohledně nového balíku pomoci. „Je to otázka prostředků, které (v rozpočtu) nejsou. Je to fiskální problém rozpočtu a my ho potřebujeme vyřešit, snažíme se najít řešení,“ uvedl Pistorius.
Časopis Der Spiegel minulý týden napsal, že německá ministerstva zahraničí a obrany připravila balík v hodnotě zhruba tří miliard eur. Jeho schválení před únorovými parlamentními volbami ale podle magazínu zablokoval kancléř Olaf Scholz, který se obává, že by tím mohl odradit některé voliče sociální demokracie (SPD).
Pistorius v neděli v rozhovoru s listem Tagesspiegel odmítl, že by novou pomoc kancléř blokoval. Podle něj je třeba o balíku ještě jednat. Za Scholzova vládnutí se po počátečním váhání z Německa stal v objemu vojenské pomoci druhý největší podporovatel Ukrajiny po Spojených státech. Zároveň ale Scholz zdůrazňuje, že Berlín musí postupovat uvážlivě, aby se nestal přímým účastníkem bojů na Ukrajině.
„Chci zdůraznit, že bez ohledu na to, kdo bude vládnout po 23. únoru, podpora Německa Ukrajině zůstane spolehlivá, silná a rozhodná,“ řekl dnes Pistorius.

Společnost Metinvest dnes kvůli zhoršující se bezpečnosti a nedostatku elektrické energie oznámila přerušení prací v uhelném dole u východoukrajinského města Pokrovsk, ke kterému se blíží ruská invazní vojska. Agentura Reuters informovala o zastavení těžby už v pondělí a upozornila, že se jedná o jediný ukrajinský důl na koksovatelné uhlí, jenž zásobuje ocelářský průmysl země.
Ruská armáda o důležitý logistický uzel Pokrovsk v Doněcké oblasti usiluje už dlouho a postupně se k němu přibližuje. Podle analytického projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě, jsou ruští vojáci zhruba dva kilometry od jedné ze šachet dolu.

Německo poskytlo Ukrajině za ruské vojenské agrese přibližně 16 procent z veškeré mezinárodní pomoci. Podle agentury Ukrinform to dnes při setkání s německým ministrem obrany Borisem Pistoriusem v Kyjevě řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Jsme velmi vděčni za pomoc Německa Ukrajině. Od začátku plnohodnotné invaze Německo Ukrajině pomáhá. Jeho příspěvek tvoří kolem 16 procent veškeré pomoci, kterou Ukrajina obdržela. To je velmi významné číslo,“ uvedl Zelenskyj, který děkoval Německu i za pomoc při ochraně ukrajinského nebe před ruskými vzdušnými útoky v podobě poskytnutých systémů Patriot nebo Iris-T. „Německo poskytlo jeden z největších příspěvků do budování ukrajinského systému protivzdušné obrany,“ řekl prezident.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.