Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Maďarsko plánuje rozhovory s regionálními partnery o dopadech vyšších cen ropy v důsledku nových amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru, uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Nové sankce uvalené dosluhující administrativou prezidenta Joea Bidena se vztahují na velké ruské ropné společnosti Gazpromněfť a Surgutněftěgaz, stejně jako na 183 plavidel včetně takzvané stínové flotily tankerů přepravujících ruskou ropu.
Ceny ropy se po zveřejnění zprávy o sankcích dostaly na tříměsíční maximum. „Tento balíček sankcí opět vyvolává vážné problémy pro střední Evropu,“ uvedl Szijjártó ve videu na síti Facebook. Dodal, že nižší dodávky ropy zvýší poptávku po rafinovaných palivech, jako je benzin a nafta, což zvyšuje riziko „velmi vážného“ zvýšení cen v regionu.
Podle ministra bude účelem jednání s regionálními spojenci zmírnit dopady na ceny a ekonomiku. Konkrétní partnery pro rozhovory ale nejmenoval. Maďarsko dováží většinu ropy ropovodem Družba, kterým se ruská ropa přepravuje přes Bělorusko a Ukrajinu do Maďarska a také na Slovensko.
Šest poslanců slovenských vládních stran Směr-sociální demokracie a Slovenská národní strana (SNS) odletělo na návštěvu Ruska. Místopředseda Národní rady Andrej Danko z nacionalistické SNS před odletem na svém účtu na sociální síti X řekl, že Polsko speciálu nepovolilo přelet nad svým územím a že kvůli tomu poletí přes Německo. Už v prosinci v Moskvě jednal slovenský premiér Robert Fico, a to navzdory tomu, že Rusko už skoro tři roky vede útočnou válku proti Ukrajině.
„Nerozumím tomu postoji Polska, ale beru to jako realitu,“ řekl Danko k rozhodnutí polských úřadů. Podle slovenských médií oklika kvůli tomu vedla přes Česko a Německo.
Podle místopředsedy parlamentu Tibora Gašpara z Ficova Směru-sociální demokracie, který spolu s Dankem delegaci vede, slovenští poslanci budou v Rusku jednat o dodávkách ruského plynu na Slovensko nebo o válce na Ukrajině. Sejdou se s ruskými zákonodárci a některými ministry. Když Danko v prosinci o plánované cestě do Moskvy informoval, řekl, že pro něj bude „čest navštívit Ruskou federaci“. Poslanci tam mají zůstat do středy.
Slovensko stále nijak nereagovalo na českou nabídku přepravních a zásobníkových kapacit plynu. V televizi Nova to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Využití české infrastruktury nabídl slovenským protějškům na konci loňského roku v reakci na zastavení tranzitu plynu na Slovensko přes Ukrajinu.
„Do dneška nemám žádnou odpověď,“ řekl Vlček. Podle něj Slovensko nyní dodávky plynu do země výrazně dotuje, navíc se musí vyrovnávat s výpadkem ročních příjmů z tranzitu plynu kolem 400 milionů eur (přes deset miliard korun), kvůli čemuž je tamní rozpočet ve velkých problémech.
Česká nabídka podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) platí pro nadcházející jaro i dlouhodobější období. Tuzemská plynárenská infrastruktura je přitom podle úřadu připravena zahájit přepravu plynu na východ okamžitě bez nutnosti dalších úprav. Ukrajina na začátku roku ukončila přepravu suroviny z Ruska do EU a do Moldavska, protože vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Kyjev, který už téměř tři roky čelí ruské vojenské invazi, platnost této dohody neprodloužil.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
