Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Německý ministr obrany Boris Pistorius zdůraznil, že se Ukrajina může spolehnout na podporu Německa ve své obraně proti ruské agresi, a to i po nadcházejících předčasných parlamentních volbách, které současná koalice Olafa Scholza nejspíš prohraje. Řekl to na začátku schůzky takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein; Ramsteinská skupina podle něj má smysl, osvědčila se a Berlín ji chce udržet i v případě, že by o ni USA ztratily zájem po nástupu Donalda Trumpa.
„Když nás bude ukrajinský prezident dále poškozovat, poškozovat EU, Slovenská republika ukáže, že je suverénní zemí,“ řekl slovenský premiér Robert Fico v Bruselu. Recipročním opatřením vůči Kyjevu může být zastavení humanitární pomoci na Ukrajinu i snížení či odnětí dávek pro ukrajinské uprchlíky. Zmínil rovněž možnost zastavení dodávek elektřiny na Ukrajinu i to, že při jednáních v Evropské unii týkajících se Ukrajiny použije Bratislava své právo veta.
Ruská armáda postupuje v Charkovské oblasti u Kupjansku, kde neustále napadá ukrajinské pozice. „Situace je extrémně složitá a představuje velkou hrozbu nejen pro Kupjansk, ale také pro celou frontu u Dvoričny, kde se nepřítel snaží vybudovat opěrný bod v samotné osadě Dvorična, která je na pravém břehu řeky Oskil,“ řekl šéf vojenské správy Kupjansku Andrij Besedin.
Pokud se Rusům podle Besedina podaří dostat do osady Dvorična a přesunout do ní vybavení, dostanou se do týlu ukrajinských jednotek v Kupjansku.
Ve středu ruští vojáci podnikli 12 útočných operací ve směru od Petropavlivky a Holubivky, dva kilometry od Kupjansku. Besedin dále upozornil, že velmi složitá je situace také na linii Zahryzove - Lozova - Kruhljakivka. „Nepřítel neustále útočí, aby se dostal na levý břeh řeky Oskil,“ dodal.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
