Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Český rozhlas Radiožurnál s odvoláním na zmocněnce ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost Václava Bartušku potvrdil, že zastavení tranzitu dopadne hlavně na Slovensko.
Česká republika je podle Bartušky schopná nahradit dodávky plynu z Ruska od roku 2022. Ten do ČR putuje například z Nizozemska či Norska, stát má ale také uzavřené smlouvy například s Alžírskem. „Pokud sem tekl ruský plyn, třeba minulou nebo tuto zimu, tak protože byl mimořádně levný. Ten plyn může být dražší než ruský plyn, ale v zásadě nečekáme žádné zvláštní problémy,“ řekl Bartuška.
Zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu nebude mít na Česko vliv. Negativně ovlivní hlavně Slovensko. Ostatní evropské státy si zajistily dodávky plynu jiným způsobem. Vyplývá to z vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a energetických odborníků.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) řekl, že přestože loni byly zásoby plynu v této době podstatně větší, nemusí se domácnosti ani firmy obávat nedostatku plynu. Ukrajina dnes zastavila tranzit ruského plynu do Evropské unie a do Moldavska.
Kyjev delší dobu avizoval, že dohodu o tranzitu ruské ropy nehodlá prodloužit. Své rozhodnutí zdůvodňuje ozbrojeným konfliktem s Ruskem, které prodejem surovin částečně financuje své válečné tažení na Ukrajině. Podle Vlčka jsou české zásobníky s plynem momentálně naplněny zhruba z 63 procent. „Například ke konci roku 2021 byly zásobníky naplněny přibližně z poloviny, spotřeba byla o třetinu vyšší než letos, a žádné komplikace nenastaly. Navíc zimní spotřeba není pokrývána pouze ze zásobníků a se schváleným zrušením německého poplatku se dá v druhé polovině sezony očekávat, že se těžba ze zásobníků sníží,“ uvedl Vlček v tiskové zprávě provozovatele podzemních zásobníků zemního plynu Gas Storage CZ.
V moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde žije přibližně 450 000 obyvatel, jsou přerušené dodávky tepla a teplé vody do domácností. Napsala to dnes agentura Reuters, podle níž k výpadku došlo poté, co Rusko přestalo dodávat plyn do střední a východní Evropy přes Ukrajinu.
„Není topení ani teplá voda,“ řekla agentuře nejmenovaná pracovnice místní energetické společnosti Tirasteploenergo a dodala, že neví, jak dlouho bude situace trvat. Energetická firma na svém webu napsala, že odstávka platí od 07:00 místního času (06:00 SEČ), ale některých zařízení - jako jsou nemocnice - se netýká.
„Pro udržení tepla v místnosti utěsněte štěrbiny v oknech a balkonových dveřích, zakryjte je dekami nebo silnými závěsy. Umístěte všechny členy rodiny v jednom pokoji a další místnosti dočasně uzavřete,“ vzkázalo Tirasteploenergo obyvatelům Podněstří a doporučilo jim, aby se teple oblékli. Poradilo jim také, jak nejlépe domácnosti vytápět elektrickými topnými tělesy. „K vytápění je zakázáno používat plynové nebo elektrické sporáky - může to vést k tragédii,“ varovala firma.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
