Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Uvažovat o tom, co bude, až bude na Ukrajině mír, je podle českého premiéra Petra Fialy předčasné. Nyní je potřeba míru dosáhnout a je možné ho dosáhnout jedině tím, že budeme podporovat Ukrajinu v jejím boji. Fiala to řekl českým novinářům během summitu EU v Bruselu.
Český premiér se dnes rovněž setkal na bilaterální schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jednali spolu o české podpoře Kyjeva nejen v oblasti vojenské, ale také o projektu šestnácti českých firem na rekonstrukci nemocnic na Ukrajině v hodnotě přes čtyři miliardy korun.
Polsko se ohradilo proti tomu, že žádalo o výjimku z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden po schůzce nejvyšších ústavních činitelů řekl, že o prodloužení výjimky požádaly Slovensko a Polsko. Zástupci členských států Evropské unie se minulý týden shodli na 15. balíčku sankcí proti Rusku, jehož součástí je rovněž prodloužení výjimky. Polský chargé d'affaires v ČR Jacek Gajewski v dopise pro ČTK uvedl, že zveřejněná informace se nezakládá na pravdě. Vyjádření úřadu vlády ČTK shání.
„Polsko dlouhodobě a důsledně zdůrazňuje, že výjimky a odchylky ze sankcí uvalených na Rusko by měly být udělovány pouze z kritických důvodů. Neustálé prodlužování výjimek sankce oslabuje,“ uvedl Gajewski. Polsko podle něj bylo proti rozšíření výjimky, souhlasilo s ním pouze podmíněně s ohledem na přidanou hodnotu přijetí komplexního balíčku jednotlivých sankcí a opatření zaměřených na ruskou takzvanou stínovou flotilu.
Spojené státy udělily výjimku pro platby za plyn ze sankcí, které uvalily na ruskou Gazprombank. Podle agentury Reuters to uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve videu zveřejněném na sociálních sítích. USA uvalením sankcí na Gazprombank vytvořily překážku pro evropské odběratele ruského plynu. Ti využívali Gazprombank k provádění plateb. Hlavní slovenský odběratel plynu, státem vlastněná společnost SPP, uvedla, že oznámení o výjimce pro platby za plyn neobdržela.
Washington uvalil sankce na společnost Gazprombank minulý měsíc. Bylo to jedno z opatření proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Gazprombank mimo jiné inkasuje platby za plyn od evropských zákazníků ruské státní plynárenské společnosti Gazprom. Maďarsko je na ruské ropě a plynu závislé, proto požádalo USA o výjimku.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
