Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Ukrajinský soud v nepřítomnosti odsoudil k 15 letům vězení předsedu Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslava Volodina za narušování územní celistvosti Ukrajiny. Oznámila to dnes média s odvoláním na komuniké prokuratury a vyjádření tajné služby SBU.
Soud ve městě Chmelnyckyj také nařídil ruskému politikovi zkonfiskovat majetek, napsal list Ukrajinska pravda a připomněl, že stejné obvinění jako proti Volodinovi ukrajinské úřady vznesly i proti dalším 418 ruským poslancům. Více než padesátka z nich byla podle serveru RBK-Ukrajina odsouzena v nepřítomnosti také k 15 letům vězení za to, že pomáhali ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi rozpoutat válku proti Ukrajině.
Volodin je Putinovým důvěrníkem a bezprostředně se podílel na přípravě vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, napsal server. Volodin podle obžaloby přibližně týden před invazí ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 řídil jednání sněmovny o usnesení, kterým poslanci od Putina žádali, aby uznal nezávislost „lidových republik“ v Donbasu na východě Ukrajiny, vytvořených tamními separatisty s podporou Ruska.
„Rusko se připravuje na dlouhodobou konfrontaci, s Ukrajinou a s námi,“ varoval generální tajemník NATO Mark Rutte v projevu v Bruselu. „Nejsme připraveni na to, co nás čeká za čtyři až pět let,“ řekl podle Reuters šéf Aliance a dodal, že je čas přizpůsobit způsob uvažování válečné době a prudce zvýšit zbrojní výrobu a výdaje na obranu. „Nebezpečí se k nám blíží velkou rychlostí,“ řekl Rutte podle agentury AFP s poukazem na ruskou hrozbu vůči evropskému kontinentu. NATO musí dávat na obranu „mnohem více“, aby zabránilo „velké válce“ v Evropě, cituje dále AFP generálního tajemníka.
Vojenský soud v Moskvě dnes poslal na 22 let do vězení muže z Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou, který podle vyšetřovatelů spolupracoval s ukrajinskou tajnou službou (SBU) a stál i za výbuchem a žhářským útokem. Agentura AFP napsala, že soudy v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny dlouhé tresty odnětí svobody udělily také dvěma dalšími lidem za spolupráci s Kyjevem.
Podle moskevského soudu se 30letý Sergej Černookij, rodák z Ukrajiny s ruským občanstvím, dopustil vlastizrady a terorismu. Od loňského listopadu do letošního února předával informace o dopravní infrastruktuře SBU, odpálil pyrotechnické zařízení před recepcí kanceláře nejmenované politické strany a zapálil pobočku dobročinné organizace v Kursku. Podle AFP muž, který seděl v kovové a prosklené kleci pro obžalované, při rozsudku zavřel oči. Uvedl, že se proti trestu, který je podle něj příliš tvrdý, odvolá. Hájil se, že svými činy nezpůsobil žádnou škodu.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
