Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Ukrajina by se měla připravovat na to, že jí Spojené státy budou po střídání prezidentů poskytovat méně vojenské pomoci, naznačil v rozhovoru s televizí NBC News zvolený americký prezident Donald Trump. V prohlášení pak dodal, že boje na Ukrajině by se měly okamžitě zastavit a mělo by začít vyjednávání o míru. Podle Trumpa se Kyjev chce po letech ruské agrese s Moskvou dohodnout.
Vyjádření se objevila poté, co se nastupující hlava státu v Paříži setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump se vrátí do Bílého domu 20. ledna a jeho plány kolem ruské invaze na Ukrajinu jsou stále velmi nejasné. Neustále uvádí, že válku rychle ukončí, a dává najevo, že mu současná výše americké pomoci Ukrajině vadí, otevřeně však nemluví o jejím zastavení.
Na sídle velvyslanectví Sýrie v Moskvě dnes zavlála vlajka syrského opozičního hnutí, které v neděli svrhlo mnoholetý režim autoritářského prezidenta Bašára Asada. Rusko patří mezi největší Asadovy spojence a ruská média s odvoláním na zdroj v Kremlu v neděli informovala, že Asad s rodinou přiletěl do Moskvy a získal tam azyl.
Syrská vlajka využívaná Asadovým režimem a tvořená červeným, bílým a černým pruhem a dvěma zelenými hvězdami zmizela ze syrského velvyslanectví už během neděle. Dnes na balkon domu vyšlo několik lidí a vyvěsilo tam prapor se zeleným, bílým a černým pruhem a třemi červenými hvězdami. Ten doposud používaly syrské opoziční skupiny.
Zástupce diplomatické mise agentuře TASS řekl, že úřad pracuje „pod novou vlajkou v normálním režimu“.
Předák německé konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, který má před únorovými předčasnými parlamentními volbami největší naděje na získání úřadu spolkového kancléře, dnes na Ukrajině jedná o obraně před ruskou invazí.
Informovala o tom agentura Reuters, která poznamenala, že ve srovnání se sociálnědemokratickým kancléřem Olafem Scholzem je Merz zastáncem ostřejšího postupu proti Moskvě. Merz se příznivě kloní i k dodávkám střel s plochou dráhou letu Taurus, které Scholz Kyjevu poskytnout opakovaně odmítl.
„Chceme, aby tato strašná válka skončila co nejdříve a aby se do Evropy vrátil mír,“ řekl šéf německé opozice Merz po příjezdu do ukrajinské metropole. Poznamenal, že svou cestou chce ujistit ukrajinské vedení, že konzervativní unie Kyjev podporuje.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
