Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Sněmovna opět nedokončila závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhl kvůli průtahům odklad účinnosti předlohy, jež také předpokládá zavedení zvláštního dlouhodobého pobytu pro ty z Ukrajinců, kteří by se rozhodli v Česku zůstat. Nynější řádná schůze bude pokračovat ve středu.
K hlasování o novele lex Ukrajina se poslanci nedostali ani v listopadu, kdy poslanci opozičního ANO zpochybňovali některé z pozměňovacích návrhů. Dnes za opoziční klub SPD předlohu kriticky zhodnotil v zatím hodinovém vystoupení Radek Koten. Za jistou ztrátu suverenity označil prodlužování dočasné ochrany od příštího roku automaticky podle příslušného předpisu EU. Jako diskriminační zhodnotil navrhované doplnění novely o zpřísnění nabývání českého občanství občany Ruské federace. Žadatelé by se museli vzdát občanství ruského a doložit to. Opatření by mělo podle předkladatelů přispět k omezení ruského vlivu v Česku.
Estonská obranná společnost Frankenburg Technologies plánuje v roce 2025 začít na Ukrajině testovat nové střely proti dronům, informovala agentura ERR.
Společnost, která je v Evropě považována za nadějný stratup v oblasti obranných technologií, vyvinula rakety určené k zachycení íránských bezpilotních letounů Šáhid ve výšce až dvou kilometrů. Klíčovou vlastností systému je využití umělé inteligence pro autonomní zaměřování. „Technologie je slibná a v novém roce ji začneme testovat na Ukrajině,“ uvedl pro ERR Kusti Salm, generální ředitel společnosti.
Podle běloruské monitorovací skupiny Hajun během nočního útoku Ruska na Ukrajinu 6. prosince narušilo letecký prostor Běloruska nejméně 10 bezpilotních letounů typu Šáhid. Drony údajně přeletěly do Běloruska z Ruska a směřovaly k Homelu, Lojevu a Mazyru. K náletům docházelo v různých intervalech od 22:07 místního času a pokračovaly až do časných ranních hodin. Běloruské letectvo na incidenty nezareagovalo.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
