Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Motor ruského letadla začal v neděli hořet po přistání v jihotureckém městě Antalya. Všech 89 cestujících a šest členů posádky se podařilo bezpečně evakuovat, informovalo dnes v prohlášení turecké ministerstvo dopravy, které citovala agentura Reuters.
Letoun Suchoj Superjet 100 přiletěl z ruského černomořského letoviska Soči. Video zveřejněné na sociální síti X ukazuje cestující, kteří utíkají přes letištní plochu od letounu, z něhož šlehají plameny a stoupá kouř. Letiště v Antalyi bylo na několik hodin uzavřeno, dokud nebyl stroj odtažen z přistávací dráhy.
Francie zvažuje vyslání soukromých vojenských instruktorů a techniků pro opravu zbraní na Ukrajinu. Píše to dnes deník Le Monde s odkazem na své zdroje ve francouzské diplomacii a státním aparátu. O možnosti podle listu Paříž mimo jiné jedná s Británií. Působení amerických vojenských techniků na Ukrajině nedávno povolily podle tisku Spojené státy.
Debaty o vyslání soukromých vojenských instruktorů a personálu pro opravu vojenské techniky podle Le Monde v Paříži v posledních týdnech oživly. Deník v této souvislosti poukazuje na víkendový rozhovor s francouzským ministrem zahraničí Jean-Noëlem Barrotem, který vyzval západní země, aby nestanovily nepřekročitelné meze v pomoci Ukrajině. „Nevylučujeme žádnou možnost,“ odpověděl na otázku stanice BBC ohledně vyslání vojáků na Ukrajinu.
Podle zdrojů deníku Le Monde francouzské úřady zvažují, že by povolily působit na Ukrajině polostátní firmě Défense conseil international (DCI), která prodává francouzské vojenské know-how. Firma by mohla na Ukrajině organizovat výcvik vojáků a vytvořit opravárenská centra pro francouzskou vojenskou techniku. Deník Le Monde podotýká, že 80 procent zaměstnanců DCI jsou bývalí vojáci.
Války v Pásmu Gazy a Libanonu byly dnes hlavním tématem prvního dne schůzky ministrů zahraničí skupiny sedmi předních ekonomik světa G7. Jednání v městečku Fiuggi nedaleko Říma se účastnili i ministři Saúdské Arábie, Jordánska, Kataru, Egypta a Spojených arabských emirátů. Tématem byl také zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC) na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření z válečných zločinů v Pásmu Gazy.
Druhý den jednání G7 se v úterý zaměří na válku na Ukrajině a situaci v indicko-pacifickém prostoru, zejména na dlouholetý konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
