Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Liz Trussová se v závěru svého krátkého působení v roli britské premiérky v říjnu 2022 připravovala na možné odpálení jaderních zbraní Ruskem a radiaci nad Británií. Britští novináři to uvedli v nové verzi biografie Trussové, o které dnes informoval deník The Daily Telegraph.
V říjnu 2022, půl roku po napadení Ukrajiny Ruskem, se v Británii konaly krizové schůzky. Vláda se obávala, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl na Ukrajině použít jaderné zbraně a vítr by nebezpečné látky mohl donést až nad Británii.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 13 ukrajinských dronů. Na síti Telegram to oznámilo ruské ministerstvo obrany. Rusko naopak podniklo vzdušné údery v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, rozsah škod místní úřady vyhodnocují, napsal deník Ukrajinska pravda.
Šéf záporožské oblastní vojenské správy Ivan Fedorov na Telegramu informoval, že noční ruské útoky mířily na obytné objekty a že nejméně dva lidé jsou uvězněni v jedné z poničených výškových budov. Na místě jsou záchranáři.
Muzea půjčila staré sovětské tanky pro výcvik ukrajinských vojáků, kteří se účastní výcvikové mise EU v Německu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření velitele mise Andrease Marlowa. Ukrajinci se také podrobně seznamují se zákopovými systémy, které používá Rusko ve válce na Ukrajině.
Instruktoři ze 17 zemí trénují nedaleko Berlína přibližně 18.000 ukrajinských vojáků. Cvičí je pomocí nejmodernějších tanků a systémů protivzdušné obrany a zároveň se jim snaží předat dovednosti odstřelovačů, inženýrů a zdravotníků.
Nicméně ve válce, která čím dál více připomíná zákopovou válku z první světové války, usiluje Ukrajina o takový výcvik, který by víc odpovídal podmínkám z reálného bojiště. To zahrnuje i výcvik se starším vojenským vybavením.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
