Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Slovenský prezident Peter Pellegrini nevyhověl žádné ze čtyř žádostí slovenských občanů o povolení služby v ukrajinské armádě, které dostal od nástupu do úřadu letos v červnu. ČTK o tom dnes informovala prezidentská kancelář. Bývalá hlava slovenského státu Zuzana Čaputová, která byla v úřadu i v době začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, několik souhlasů v uvedené záležitosti udělila.
Působení v cizím vojsku bez souhlasu prezidenta je na Slovensku trestným činem, za který viníkovi hrozí vězení.
Německo bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, řekla dnes na návštěvě Kyjeva ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Na Ukrajinu podle prohlášení svého ministerstva zavítala, aby zemi podpořila před nadcházející zimou. Rusko, jehož invazi se Ukrajina už téměř tři roky brání, intenzivně útočí mimo jiné na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
„Německo stojí spolu s mnoha partnery z celého světa skálopevně na straně Ukrajiny,“ uvedla Baerbocková. „Ukrajinky a Ukrajince budeme podporovat tak dlouho, jak to budou potřebovat, aby mohli jít po cestě ke spravedlivému míru,“ dodala.
Baerbocková ocenila boj Ukrajinců, kteří se už téměř 1000 dní brání ruské invazi. Situaci vyostřují „masivní ruské nálety na civilní infrastrukturu, ofenzivy v oblasti Charkova a na Donbasu a severokorejské dodávky zbraní“.
Patnáct lidí v neděli večer utrpělo zranění po ruském útoku řízenými klouzavými bombami na obytnou čtvrť v ukrajinském Charkově. Zranění utrpělo 11 civilistů a čtyři policisté.
Rusko v neděli večer zaútočilo také na městečko Kivšarivka na východě Charkovské oblasti. Podle regionální prokuratury zasáhlo pětipodlažní dům, v jehož troskách zemřeli tři lidé. Jednu ženu se podařilo zachránit. Kivšarivka leží jižně od Kupjansku a od frontové linie ji dělí jen několik kilometrů.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
