Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Skupina středoevropských zemí přátelských vůči Rusku by se s návratem Andreje Babiše do čela vlády mohla rozrůst o Česko. Uvedl to server Politico, podle nějž další expanze tohoto bloku, do nějž nyní řadí Maďarsko a Slovensko, představuje velký problém pro Evropskou unii.
Parlamentní volby se v Česku uskuteční v roce 2025. K prokremelským lídrům ve střední Evropě počítá Politico maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho slovenský protějšek Roberta Fica.
„Babiš, miliardář a politický chameleon, je sice méně ideologicky zakotvený než Orbán nebo Fico, ale svou stranu přiklonil pevně doprava a opakuje rétoriku svých kolegů v Maďarsku a na Slovensku,“ uvádí Politico s tím, že Babiš například podobně jako před ním Fico signalizuje omezení pomoci Ukrajině.
Představitelé skandinávských zemí dnes v Reykjavíku na zasedání Severské rady jednali o ochraně životního prostředí, o migraci či kriminalitě gangů. Letos poprvé se sešli nejen jako partneři, ale také jako spojenci v rámci Severoatlantické aliance, uvedl na tiskové konferenci švédský premiér Ulf Kristersson. Před premiéry vystoupil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který poděkoval za podporu v boji proti ruské invazi a hovořil o národní identitě či potřebě návratu unesených ukrajinských dětí. Odpoledne budou všichni společně jednat o tom, jak zvýšit vojenský a politický tlak na Rusko.
Zelenskyj vyzdvihl dlouhou historii Islandu a jeho parlamentu a čas, který měl tento národ na utváření vlastní identity a historie. Uvedl, že také Ukrajinci by si zasloužili čas na budování vlastních hodnot a kultury, aniž by tento proces narušovalo Rusko se svou válkou a snahou zničit Ukrajince.
„Nesmíme zapomínat na desetitisíce ukrajinských dětí unesených do Ruska,“ uvedl Zelenskyj s tím, že tyto děti přišly nejen o rok či dva svobody, ale také o cenný čas strávený s rodinou a blízkými ve vlasti, o vzpomínky i o část budoucnosti. „Mazání jejich identit Ruskem je genocidou identity,“ uvedl rovněž Zelenskyj.
Rumunsko chystá zákon umožňující sestřelovat bezpilotní prostředky, které nelegálně naruší jeho vzdušný prostor. Příslušnou právní úpravu představilo ministerstvo obrany v Bukurešti, hlasovat se o ní bude v parlamentu, informovala dnes agentura Reuters. Na Rumunsko, které má s Ukrajinou společnou hranici dlouhou 650 kilometrů, v uplynulém roce opakovaně dopadly trosky ruských dronů, které útočily na ukrajinskou přístavní infrastrukturu.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
