Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev uvedl, že ukrajinský dronový útok zasáhl dva místní podniky a zranil dva lidi. V jednom případě vznikl po dopadu dronu požár.
Šéf ukrajinské Charkovské oblasti Oleh Syněhubov napsal, že v druhém největším ukrajinském městě Charkově a nedalekém Čuhujivu bylo v noci na dnešek při několika ruských vzdušných útocích zraněno 21 lidí a poškozena řada budov.
Části dvou ukrajinských oblastí se ocitly bez proudu poté, co ruské útoky poškodily kritickou infrastrukturu. „Kvůli následkům nočních nepřátelských útoků byly v některých okresech Sumské a Poltavské oblasti zavedeny nouzové odstávky proudu,“ uvedl provozovatel ukrajinské rozvodné sítě Ukrenerho.
Severní Korea dodala Rusku v rámci podpory jeho invaze na Ukrajinu výzbroj až za 5,5 miliardy dolarů (129 miliard korun). Další stovky milionů by KLDR mohla získat z Moskvy výměnou za vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu, uvedla ve své studii německá Nadace Friedricha Neumanna.
Studie analyzovala zveřejněné zprávy zpravodajských služeb, uniklé dokumenty a ceny munice z předchozích severokorejských zbrojních obchodů. Na základě toho výzkumníci odhadli objem severokorejských dodávek zbraní do Ruska od února 2022 na 1,7 až 5,5 miliardy dolarů.
Pchjongjang žádná data ke svým zbraňovým obchodům nezveřejňuje, přesnější odhad je proto téměř nemožný. Jihokorejská tajná služba vychází ve svých zprávách mimo jiné ze satelitních snímků, které využívá ke sledování lodního provozu mezi Severní Koreou a Ruskem. Podle těchto zpráv KLDR podporuje ruskou armádu především dělostřeleckými granáty a raketami krátkého doletu.
Ukrajinské drony zaútočily na závod na výrobu etanolu v ruské Voroněžské oblasti. Informovaly o tom podle agentury Reuters zpravodajské kanály na sociální síti Telegram.
Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev uvedl, že dronový útok způsobil požár v blíže nespecifikovaném průmyslovém zařízení a že jedna osoba utrpěla zranění.
Podle telegramových kanálů byly slyšet dvě exploze v blízkosti závodu na výrobu etanolu v obci Krasnoje ve Voroněžské oblasti. Agentura Reuters nicméně upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
