Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Podle ruskojazyčného webu Otkrito, který působí v Lotyšsku, pohrozil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko Rusku válkou, pokud by se pokusilo připojit jeho zemi k Ruské federaci. Říct to měl v rozhovoru pro noviny Izvestija.
Někteří lidé ve vysokých ruských kruzích totiž podle Lukašenka touží po anexi Běloruska. „Vy jste menší, my větší a máme takovou a takovou ekonomiku. Pomůžeme vám - a pak se připojíte k Rusku,“ říkají si podle něj nespecifikované hlasy. “Je to nemožné a nerealizovatelné. Bojím se to vyslovit, ale znamenalo by to válku,“ doplnil Lukašenko.
Budoucnost Ruské federace a Běloruské republiky podle něj leží v budování společného Svazového státu. „Můžeme budovat takové vztahy, které budou těsnější a silnější než v unitárním státě. A nikdo se nebude na nikoho zlobit,“ míní diktátor.
Míra nezaměstnanosti v Rusku se nyní nachází na rekordních minimech. Je to kvůli nedostatku pracovních sil, za kterým stojí rozsáhlá vojenská mobilizace a emigrace statisíců obyvatel po zahájení vojenské invaze na Ukrajinu. „Nedostatek pracovních sil narůstá v řadě odvětví. Růst mezd nadále převyšuje růst produktivity práce,“ uvedla dnes centrální banka.
Ta ve svém dnešním oznámení rovněž uvedla, že inflace v září stoupla na 9,8 procenta ze srpnových 7,5 procenta a zvýšila základní úrokovou sazbu z 19 na 21 procent.
Dvacetiletý Dylan Earl se dnes přiznal ke žhářskému útoku na londýnskou komerční nemovitost, která je spojována s Ukrajinou. Policie jej zadržela v souvislosti s požárem skladu na východě Londýna z letošního března. Obvinění z „napomáhání zahraniční zpravodajské službě“ ale dvacetiletý mladík odmítl, informuje agentura Reuters. Prokuratura jej vinila z vazeb na Rusko.
Earl se přiznal k účasti na přípravě „činu vytvářejícího vážné riziko pro zdraví nebo bezpečnost veřejnosti ve Spojeném království“, což je v rozporu s novým zákonem o národní bezpečnosti. Ten Londýn přijal s cílem potírat nepřátelskou činnost cizích států na svém území. Mladík se přiznal, že měl v úmyslu budovu zničit a že nedbal na to, zda budou ohroženy životy.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
