Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Ruští poslanci dnes v prvním čtení schválili návrh státního rozpočtu na příští rok a rozpočtový výhled pro další dva roky, uvedla ruská média. Návrh počítá se zvýšením obranných výdajů v příštím roce o 30 procent, napsala agentura AFP, která připomněla, že v letošním roce výdaje Ruska na armádu vzrostly o 70 procent. Příští rok tak mají být na obranu a bezpečnost vynaloženy dvě pětiny výdajů ruského rozpočtu, a to bez započtení řady položek, vedených jako tajné, dodala AFP.
Pro návrh tříletého rozpočtu na roky 2025 až 2027 hlasovalo 314 poslanců, 78 se zdrželo a jediný hlasoval proti. Druhé čtení má následovat zřejmě 14. listopadu. Po schválení rozpočtu poslanci bude zapotřebí, aby zákon schválili ruští senátoři a podepsal prezident Vladimir Putin.
Návrh počítá s tím, že rozpočty v příštích třech letech budou hospodařit s deficitem. Schodek má v příštím roce činit 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v roce 2026 stoupne na 0,9 procenta a v roce 2027 to bude činit 1,1 procenta HDP, napsal list Kommersant.
Takhle ukrajinský obránce sám odrazil útok Rusů. Snímek sdílel Anton Gerasčenko, bývalý náměstek ukrajinského ministra vnitra.
Přibližně 2000 severokorejských vojáků se po výcviku přesouvá na západ Ruska k ukrajinským hranicím, řekl agentuře Kjódó ukrajinský vojenský zdroj. Informace přichází jen pár dní poté, co jihokorejská zpravodajská služba uvedla, že se v Rusku nyní nachází asi 3000 severokorejských vojáků.
Důkazy o vyslání Severokorejců do Ruska má i NATO. „Pokud by tyto jednotky byly určeny k bojům na Ukrajině, znamenalo by to významnou eskalaci severokorejské podpory nezákonné války vedené Ruskem,“ uvedla ve středu mluvčí aliance Farah Dakhlallahová.
O severokorejských vojácích v Rusku hovoří i vysocí představitelé Spojených států a německé ministerstvo zahraničí si kvůli tomu předvolalo chargé d'affaires KLDR. Polský prezident Andrzej Duda a jeho jihokorejský protějšek Jun Sok-jol dnes důrazně odsoudili vyslání Severokorejců do Ruska, což může podle nich ohrozit globální bezpečnost.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
