Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Srbský prezident Aleksandar Vučić si dnes po dvou a půl letech poprvé telefonoval s Vladimirem Putinem. Svému ruskému protějšku děkoval za pomoc při zajištění dodávek zemního plynu na zimu. Srbsko je považováno za zemi s blízkými vazbami na Rusko, zároveň ale usiluje o členství v EU, což vede k tlaku, aby se Bělehrad připojil k sankcím v souvislosti s napadením Ukrajiny. Bělehrad sice v minulosti kritizoval porušení ukrajinské územní celistvosti, nicmémě Vučić dnes zdůraznil, že Srbsko nemění svůj postoj a nehodlá sankce vůči Rusku uplatňovat.
„Vedli jsme dlouhý, dobrý, otevřený a smysluplný rozhovor,“ uvedl srbský prezident ve videu na instagramu, podle něj si volali u příležitosti 80. výročí osvobození Bělehradu od nacistického Německa, k němuž došlo 20. října 1944.
Vučić nedávno od Putina obdržel pozvání na summit skupiny rozvíjejících se zemí BRICS, který se koná 23. a 24. října v ruské Kazani. Podle agentury AFP se očekává rozhodnutí, zda se Vučić nakonec zúčastní. Podle původního vyjádření měl mít v tomto termínu jiné povinnosti.
„Včera večer byla zasažena infrastruktura vojenského letiště Lipeck-2 v Lipecké oblasti Ruské federace. Cílem útoku byly zejména sklady munice, sklady pohonných hmot a maziv a letadla. Je známo, že na letišti jsou umístěny letouny Su-34, Su-35 a MiG-31 leteckých sil nepřítele,“ potvrzuje ukrajinský generální štáb dřívější zprávy ze sociálních sítí. „Rovněž ukrajinské obranné síly zaútočily na federální státní podnik Sverdlovský závod v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti Ruska. Závod vyrábí chemické látky pro dělostřeleckou munici a vysoce výbušné letecké pumy. Podle dostupných informací byly na území závodu skladovány také řízené letecké pumy.“
V okolí obou zařízení byly zaznamenány četné výbuchy a byla pozorována aktivní nepřátelská protivzdušná obrana. Výsledky úderu se upřesňují, dodal štáb na Facebooku. Úkol byl proveden silami a prostředky Bezpečnostní služby Ukrajiny, Obranné rozvědky Ukrajiny a Sil speciálních operací Ozbrojených sil Ukrajiny ve spolupráci s dalšími složkami Obranných sil.
Bývalý starosta ruského Vladivostoku Igor Puškarjov, který si odpykává patnáctiletý trest za korupci, narukuje do války s Ukrajinou. S odvoláním na svůj zdroj z okolí exstarosty to napsal server Kommersant. Puškarjov je druhým odsouzeným exstarostou Vladivostoku, jenž se upsal armádě. Předtím šel do války jeho nástupce Oleg Gumeňuk, podokl web Meduza.
„Ano, můj klient skutečně podepsal smlouvu s ministerstvem obrany,“ řekl Kommersantu Puškarjovův právník Ruslan Omelčenko. Detaily nesdělil a úřady se k těmto informacím nevyjádřily. Podle zdroje Kommersantu se však Puškarjov zapojí do takzvané speciální vojenské operace, jak ruský režim nazývá svou agresi na Ukrajině.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
