Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Ukrajinský plán vítězství má pět bodů a tři tajné dodatky, řekl dnes v ukrajinském parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj
Prezidenta citoval server RBK-Ukrajina. První bod je podle webu geopolitický, druhý a třetí vojenský, čtvrtý se týká ekonomiky a pátý je bezpečnostní. Prvním bodem je pozvání do NATO, uvedl Zelenskyj podle agentury Reuters a serveru Ukrajinska pravda.
Podnik pro správu ruského majetku v zahraničí podal správní žalobu na českou vládu. Napadl rozhodnutí, které jej zařadilo na národní sankční seznam. Pražský městský soud žalobu projedná ve čtvrtek, zjistila ČTK z justiční databáze. Podnik známý jako Goszagransobstvennost v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Jeho přidání na sankční seznam schválila vláda loni listopadu, a rozhodla tím o zmrazení jeho majetku.
„Městský soud v Praze nařídil veřejné slyšení ve věci žaloby Goszagransobstvennost a zápisu tohoto subjektu na národní sankční seznam. Jde o standardní postup, který listovaným subjektům právní řád umožňuje, pokud se chtějí ohradit vůči svému zařazení na národní sankční seznam,“ sdělila Mariana Wernerová z odboru komunikace českého ministerstva zahraničí. Doplnila, že do vyhlášení rozsudku nebude ministerstvo věc blíže komentovat.
Pravděpodobnost ukončení konfliktu na Ukrajině v blízké době je vysoká, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Podle něj ale nelze očekávat, že Rusko, které vojensky napadlo sousední zemi v únoru 2022, se stáhne z anektovaných či okupovaných oblastí na Ukrajině. Ministerský předseda naznačil, že Kyjev přijde o území, podobně jako Československo na základě mnichovské dohody z roku 1938 odstoupilo nacistickému Německu své pohraniční oblasti.
Fico dlouhodobě zpochybňuje postoje západních zemí vůči válce na Ukrajině a odmítá protiruské sankce. Obhajoval rovněž komerční dodávky zbraní ze Slovenska na Ukrajinu, byť bezplatnou vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob jeho vláda zastavila.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
