Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Rusko chce během nové fáze podzimních odvodů rekrutovat 133 000 lidí. Rusko to plánuje v období od října do ledna, stane se tak kvůli dekretu, který dnes podepsal ruský prezident Vladimir Putin.
Vojenský soud v Moskvě poslal na doživotí do vězení Alexandra Permjakova, kterého uznal vinným z pokusu o atentát na prokremelského spisovatele a propagandistu Zachara Prilepina. Permjakov je podle některých ruských médií držitelem ruského i ukrajinského pasu, ruská agentura TASS o něm píše jako o ukrajinském občanovi. Prilepin loni v květnu přežil explozi automobilu u Nižního Novgorodu, ze které vyvázl se zraněními. Jeho řidič zahynul. Ruské bezpečnostní složky zanedlouho zadržely Permjakova, kterého úřady obvinily mimo jiné ze spáchání teroristického útoku, nedovoleného obchodování se střelnými zbraněmi nebo výroby výbušných zařízení.
Vyšetřovatelé zároveň uvedli, že se Permjakov přiznal a řekl, že jednal na pokyn ukrajinské tajné služby SBU. Ta mu podle ruských vyšetřovatelů nabídla za atentát peníze v hodnotě zhruba 145 000 rublů (v dnešním přepočtu asi 35 000 korun). Permjakov poté přijel do Ruska, spisovatele sledoval, sestavil improvizovaná výbušná zařízení a nastražil je na Prilepina, napsal TASS.
Kreml dnes odsoudil zabití vůdce militantního šíitského hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha, které podle něj vede k výrazné destabilizaci situace na Blízkém východě. Novinářům to řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, podle něhož nyní existuje vysoké riziko vypuknutí většího konfliktu v regionu.
„Ruská strana takové akce odsuzuje. Domníváme se, že vedly k výrazné destabilizaci situace v regionu,“ řekl podle ruského serveru RBK Peskov na dotaz, jak Moskva vnímá situaci poté, co Izrael v pátek zabil Nasralláha při jednom z náletů na Libanon.
„Nevybíravé bombardování obytných oblastí v Libanonu vede k obrovskému počtu obětí a nevyhnutelně povede k humanitární katastrofě. Stejné, jakou vidíme v Pásmu Gazy,“ doplnil mluvčí Kremlu. Rusko samotné vede už třetím rokem válku proti sousední Ukrajině.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
