Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Americký prezident Joe Biden dnes krátce před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě oznámil další pomoc Kyjevu ve výši zhruba osmi miliard dolarů (180 miliard Kč). Bílý dům o tom informoval v prohlášení. Cílem pomoci, které zahrnuje první dodávky klouzavých bomb s doletem 130 kilometrů, je podle Bidena podpořit Kyjev, aby mohl „tuto válku vyhrát“. Zelenskyj vzápětí za americkou pomoc poděkoval na síti X.
Ukrajina se od února 2022 brání ozbrojené ruské agresi, podpora Spojených států je v jejím úsilí zásadní.
Členy skupiny, která před dvěma lety poškodila plynovody Nord Stream, byli převážně ukrajinští civilisté, velel jim ale bývalý člen ukrajinských tajných služeb Roman Červinskyj. S odvoláním na své rešerše o tom informoval německý časopis Der Spiegel. Potrubí Nord Stream 1 a Nord Stream 2, která měla přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, byla poškozena při sérii explozí přesně před dvěma roky, 26. září 2022.
Podle časopisu Der Spiegel byli členy "sabotážního komanda" ukrajinští potápěči, kteří nebyli příslušníky žádné z ukrajinských ozbrojených složek či tajných služeb. V čele skupiny ale stál bývalý člen tajných služeb SBU a HUR Červinskyj, který tým sestavil, nechal vycvičit a poslal do akce. Hledal přitom cíleně potápěče, kteří byli schopni ponoru se do hloubky až 100 metrů a byli ochotni podstoupit s tím spojená zdravotní rizika. Přímo na palubě jachty Andromeda, na které se sabotážní skupina ze severoněmeckého Rostocku plavila do blízkosti ropovodů, velel příslušník ukrajinské armády.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 66 dronů a čtyři řízené střely, které na ukrajinské území vyslalo Rusko. Uvedlo to ukrajinské letectvo. Trosky jednoho sestřeleného bezpilotního letounu způsobily požár v Kyjevě. Centrum západoukrajinského Ivano-Frankivsku je po útoku bez elektřiny. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho obrana zničila v noci sedm dronů z Ukrajiny.
Celkem Rusko zaútočilo na ukrajinské území 78 drony íránské výroby, uvedlo letectvo, podle kterého také ruská armáda "z Belgorodské oblasti zaútočila dvěma neznámými střelami na Sumskou oblast a z Černého moře na Oděskou oblast vyslala čtyři řízené střely Ch-59/69". Protivzdušná obrana podle letectva pracovala nad velkou částí země.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
