Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Česká a ukrajinská policie by mohly snáze spolupracovat v boji proti trestné činnosti. Budou moci například zakládat společné týmy a vysílat styčné důstojníky. Umožnit jim to má nová smlouva mezi oběma zeměmi, kterou dnes v úvodním kole projednávání podpořila Sněmovna. Před závěrečným schvalováním se smlouvou bude zabývat sněmovní zahraniční výbor.
Vzájemnou spolupráci dosud upravuje dohoda z roku 1997, která je podle vlády zastaralá. Nová smlouva upravuje i působení týmů pro identifikaci obětí například v důsledku útoku. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) poslancům řekl, že nová úmpluva je potřebná mimo jiné kvůli zvýšenému počtu Ukrajinců v Česku v důsledku ruské agrese.
„Smlouva vytváří právní rámec pro spolupráci bezpečnostních orgánů při prevenci a odhalování trestné činnosti, při zjišťování pachatelů trestných činů, při zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti a pro spolupráci v oblasti boje s nelegální migrací,“ uvádí vláda. Podmínkou pro spolupráci podle smlouvy nebude to, aby čin byl trestný v obou zemích, ale stačí, pokud půjde o trestný čin v jedné zemi.
Po náletu ruských dronů na Konotop v Sumské oblasti vypukly ve městě požáry. Vypadly také dodávky elektřiny, uvedl starosta Artem Semenichin podle agentury Unian a dodal, že se při útoku ve městě ozvalo deset explozí. Energetická soustava je podle něj v kritickém stavu.
„Pracovníci energetiky dělají vše pro to, aby zajistili dodávky elektřiny do nemocnice a vodovodního systému,“ uvedl Semenichin a dodal, že zdravotnická zařízení jsou i přes výpadek proudu v provozu.
Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 64 bezpilotními letouny a několika střelami. Přes 40 dronů ukrajinská obrana sestřelila; zatím není jasné, kam dopadly a jaké škody způsobily zbývající letouny.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přes video promluvil ke čtvrtému summitu Mezinárodní krymské platformy. Zdůraznil, že podpora NATO „pomůže Ukrajině bránit se dnes a odradit Rusko od agrese v budoucnu“.
Generální tajemník ocenil důležitou práci Krymské platformy při posilování spolupráce Ukrajiny s mezinárodním společenstvím a posilování dialogu. Ocenil rovněž odvahu a odolnost ukrajinských ozbrojených sil a občanů a označil je za inspiraci „pro svět i pro mě osobně“. Ve svém posledním projevu na Krymské platformě ve funkci generálního tajemníka Stoltenberg uzavřel: „S trvalou pomocí NATO Ukrajina zvítězí jako suverénní, nezávislý a demokratický národ.“
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
