Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský poděkoval Jižní Koreji za podporu Ukrajiny, která se brání ruské ozbrojené agresi. Přístup země by měl být příkladem pro její sousedy i další státy v regionu, uvedl šéf české diplomacie v komentáři v deníku The Korea Times. Lipavský do Soulu přicestoval v neděli, čeká jej setkání s jeho protějškem a vystoupí také na konferenci k tématu zodpovědného využití umělé inteligence ve vojenské oblasti.
Jižní Korea od února 2022, kdy Rusko Ukrajinu napadlo, často upozorňuje na vojenskou spolupráci Moskvy se Severní Koreou. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol také loni navštívil Ukrajinu a nabídl jí podporu ve válce. Slíbil tehdy, že Jižní Korea poskytne Ukrajincům humanitární i vojenskou pomoc.
Pro bezpečnost České republiky je v současnosti největší hrozbou ruský imperialismus, Česko tak oceňuje podporu Jižní Koreje vůči Ukrajině, napsal Lipavský. „Nezapomínáme na naši historickou zkušenost, kdy jsme byli napadeni. Podporujeme Chartu OSN, která zakazuje hrozbu nebo použití síly a vyzývá všechny členy, aby respektovali suverenitu, územní celistvost a politickou nezávislost jiných států,“ poznamenal.
Ruská vojska dobyla obec Voďane u Vuhledaru na východě Ukrajiny, uvedl server DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. V Doněcké oblasti ruská vojska dosáhla rovněž nepatrného postupu u měst Časiv Jar a Toreck, ale nedosáhla žádných potvrzených úspěchů u Pokrovska, tvrdí analytici amerického Institutu pro studium války na základě geolokalizovaných záběrů.
Jednu mrtvou si vyžádalo ruské ostřelování Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny, oznámily dnes místní úřady. Kyjev hlásí sestřelení všech ruských dronů, které v noci na dnešek útočily na ukrajinskou metropoli. Bombardování Charkova se podle úřadů obešlo bez obětí a raněných. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila šest z osmi ruských dronů a dvě ze tří raket vypuštěných proti Ukrajině, uvedly ráno ukrajinské vzdušné síly.
„Rusové večer ostřelovali Očakiv z hlavňového dělostřelectva, zabili sedmdesátiletou ženu v jejím vlastním domě,“ napsal na sociální síti šéf oblastní správy Vitalij Kim. Očakiv ležící na pobřeží Černého moře měl před válkou okolo 14 000 obyvatel.
Na Kyjev ruské drony při pátém útoku od počátku září nalétaly po půlnoci v několika vlnách. Letecký poplach trval více než hodinu. „Silami a prostředky protivzdušné obrany byly všechny útočné drony, které ohrožovaly Kyjev, zničeny na přístupech k hlavnímu městu. Podle předběžných informací se nálet obešel bez škod a raněných ve městě,“ uvedl šéf městské vojenské správy Serhij Popko na telegramu.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
