Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Vojenské junty Mali, Burkiny Faso a Nigeru v otevřeném dopise vyzvaly Radu bezpečnosti OSN, aby přijala opatření proti Ukrajině, která podle nich podporuje povstalecké skupiny v západoafrické oblasti Sahelu. S odkazem na malijské ministerstvo zahraničí o tom dnes informují agentury AFP a AP.
Mali začátkem srpna přerušilo diplomatické styky s Ukrajinou kvůli výrokům mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky Andrije Jusova o bojích na severu Mali, při nichž koncem července tuarežští povstalci zabili desítky malijských vojáků a žoldnéřů ruské Wagnerovy skupiny. Jusov tehdy v reakci na útok povstalců sdělil, že rebelové dostali nezbytné informace pro úspěšné provedení akce. O několik dní později diplomatické vztahy s Ukrajinou v solidaritě s Mali přerušila také vojenská junta v sousedním Nigeru.
Mali a Niger si výroky mluvčího ukrajinské služby vyložily jako přiznání přímého zapojení Ukrajiny do konfliktu a obvinily ji z podpory mezinárodního terorismu.
Ruská protiletecká obrana v noci na dnešek zničila desítku dronů, které směřovaly k Moskvě. Na platformě Telegram to uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin, který to označil za jeden z dosud největších dronových útoků na jím spravované město.
Ruské ministerstvo obrany informovalo o odražení 11 bezpilotních letounů mířících na hlavní město. Kyjev se k Rusy hlášenému útoku na Moskvu nevyjádřil. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla protiletadlový systém S-300 v Rostovské oblasti. Ukrajinské letectvo později oznámilo, že ukrajinská obrana v noci zničila 51 ze 72 ruských dronů a střel, 16 bezpilotních letounů zřejmě spadlo vlivem radioelektronického boje.
"Toto byl jeden z největších útoků na Moskvu s použitím dronů," napsal Sobjanin na síti Telegram krátce před 04:00 SELČ, kde informoval o sestřelení deseti dronů. Podle něj některé bezpilotní stroje protiletecká obrana zničila u města Podolsk. To leží jižně od Moskvy asi 38 kilometrů od Kremlu, napsala agentura Reuters. Sobjanin také uvedl, že podle předběžných informací nebyl nikdo zraněn ani nejsou hlášeny žádné škody.
Ruské úřady odložily místní volby v sedmi obcích v Kurské oblasti, do které vpadla ukrajinská armáda. Dnes o tom informovala agentura AFP. Ukrajinským silám se podle dostupných informací daří v ruské Kurské oblasti postupovat, naopak na východě Ukrajiny pod náporem ruských vojáků ustupují. Ruské ministerstvo obrany dnes podle Reuters oznámilo, že převzalo kontrolu nad obcí Želanne v Pokrovském okrese v Doněcké oblasti.
Ruské volební orgány sdělily, že místní volby se budou konat, jakmile bude možné zajistit bezpečnost hlasujících. Naopak volby gubernátora Kurské oblasti se uskuteční v původním termínu od 28. srpna do 5. září.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
