Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Země Evropské unie téměř naplnily své zásobníky plynu v rámci příprav na zimu a na případné zastavení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu. Zásobníky jsou nyní naplněny z 90 procent. Druhým rokem za sebou se tak podařilo dosáhnout cílového limitu 90 procent již v srpnu, tedy s dostatečným předstihem před listopadovým termínem. Uvedla to dnes Evropská komise.
Německo, které má největší zásobníky v EU, je naplnilo na 93 procent kapacity. Většina členů EU, kteří mají zásobníky, je naplnila z více než 90 procent. Je mezi nimi i Česká republika, kde naplněnost zásobníků činí 90,43 procenta, ukázaly údaje společnosti Gas Infrastructure Europe (GIE).
Před válkou na Ukrajině, která začala v roce 2022, mělo Rusko podíl na dodávkách plynu do Evropy 40 procent.
Dodávky zemního plynu do Maďarska teď ohroženy nejsou, přestože trvají boje v blízkosti ruského města Sudža, kde je i jediná měřicí stanice, přes kterou nyní proudí do Evropské unie ruský plyn. Maďarsko pracuje také na zajištění alternativních dodávek ropy, i když necítí dostatečnou podporu Evropské komise (EK). Řekl to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
"Dodávky energií do Maďarska jsou zajištěny," napsal na facebooku Szijjártó. Dodávky přes jiné plynovody jsou podle ministra v současné době dostatečné. Ruská plynárenská společnost Gazprom dodává plyn do Maďarska potrubím Turkstream přes Turecko a Srbsko, uvedla agentura Reuters.
Ukrajinské ozbrojené síly na začátku srpna překročily hranici a dobyly několik ruských měst, včetně Sudže, přes kterou Rusko dodává plyn ze západní Sibiře přes Ukrajinu dál do Evropské unie.
V Maďarsku vstoupilo v platnost rozhodnutí vlády, podle kterého mají nárok na státní pomoc pouze běženci z oblastí Ukrajiny přímo dotčených válkou. V důsledku tak mohou tisíce ukrajinských uprchlíků v Maďarsku zůstat bez střechy nad hlavou, anebo budou nuceni se vrátit do vlasti, upozornil dnes server BBC News na svém ruskojazyčném webu.
Maďarské úřady se řídí seznamem, na kterém je momentálně 13 z 24 ukrajinských oblastí vedeno jako regiony postižené válkou. Je na něm také Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. Seznam má být upravován každý měsíc. V Maďarsku podle BBC získalo azyl 31 000 ukrajinských občanů, ale není jasné, kolik z nich může o pomoc přijít.
Nová pravidla nahrazují systém, který fungoval od roku 2022, tedy od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Maďarsko tehdy přijalo statisíce lidí utíkajících před válkou. Budapešť poskytla Ukrajincům právo na dotované bydlení a sociální dávky.
Nyní se tato privilegia mají omezit na uprchlíky z oblastí, ve kterých se bojuje či bojovalo.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
