Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Aktivisté ze skupiny Kaputin, kteří čelí obvinění kvůli namalování ukrajinské vlajky v pražském komplexu ruských domů, si podali stížnosti proti zahájení stíhání. Právník aktivistů Karel Jelínek dnes sdělil, že státní zástupce stížnost zamítl.
Obvinění argumentovali tím, že posuzovat politický proces optikou vandalismu a sprejerství je přepjatým formalismem. Míní, že společenská škodlivost jejich činu byla nulová - a že policie chce stíháním legalizovat své nepřiměřené chování vůči účastníkům protestu.
Sedm obviněných namalovalo modrožlutou vlajku na chodníku v oploceném areálu v bubenečské Schwaigerově ulici letos v únoru. Za poškození cizí věci jim hrozí až tři roky vězení. Podle policie totiž způsobili škodu za zhruba 50 000 korun, pomalovaná oblast je památkovou zónou.
Aktivisté zkritizovali také samotný policejní zákrok s tím, že policisté je z místa eskortovali "se zapnutými majáky nepřiměřenou rychlostí jako nebezpečné zločince".
Jedním z hlavních důvodů akce byla prý snaha upozornit na "nedotaženou" legislativní iniciativu směřující k vyvlastnění značného množství nemovitostí, které v Česku vlastní či spravuje Rusko.
V Kurské oblasti, kam vpadla ukrajinská vojska, se stále bojuje a ukrajinské jednotky dále postoupily. To má nejen dopad na dění na frontě a na obraz „silného“ Ruska. Vedlo to také k dalším změnám v ruské mocenské struktuře, kde své pozice dále ztrácí armáda. Dohledem nad „protiteroristickou“ operací v Kurské oblasti Vladimir Putin pověřil svého poradce a někdejšího bodyguarda Alexeje Ďumina.
Podle ruského webu Važnyje istorii to ukazuje, že Putin nevěří ruskému generálnímu štábu ani ruskému ministerstvu obrany, které by jinak měly mít na starosti vedení tamních bojů.
Ukrajinská armáda dnes brzy ráno také uvedla, že metropole Kyjev v noci čelil už pátému ruskému raketovému útoku. Podle předběžných údajů se ukrajinským systémům protivzdušné obrany opět podařilo údery odrazit, a ty tak nezpůsobily žádné škody ani zranění, uvedla kyjevská vojenská správa na telegramu.
Noční raketový úder na hlavní město následoval po útoku pomocí dronů z pondělního večera. Jejich přesný rozsah nebyl bezprostředně znám, ale ranní útoky pravděpodobně zahrnovaly řízené střely, dodala armáda.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
