Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Kanadské ministerstvo obrany ve čtvrtek uvedlo, že Ukrajina může používat tanky a obrněná vozidla darovaná Kanadou i na území Ruska.
„Toto prohlášení přichází v době, kdy mezi vojenskými experty sílí spekulace o tom, jak dlouho může Ukrajina zůstat v ofenzivě v ruské Kurské oblasti - a jaký dlouhodobý dopad bude mít překvapivý přeshraniční vpád na dlouhotrvající válku,“ píše kanadský web CBC.
Kanada darovala osm tanků Leopard 2A4, několik desítek obrněných vozidel bojové podpory a stovky obrněných hlídkových vozidel, jakož i několik houfnic M-777.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila pět bezpilotních letounů nad Černým mořem, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě. Ruská armáda podle něho zneškodnila také dva bezposádkové čluny směřující k Ruskem okupovanému Krymu. Ukrajinská armáda uvedla, že Rusko v noci na Ukrajinu zaútočilo pěti drony a dvěma raketami.
Ruskojazyčný servis BBC píše, že v noci různé telegramové kanály informovaly o raketovém útoku v oblasti Krymského mostu, který spojuje okupovaný ukrajinský poloostrov Krym s ruskou pevninou. Například podle kanálu Prigraničje nad ním bylo sestřeleno osm raket a kanál Astra uvedl, že na mostě byl na určitou dobu přerušen provoz. Astra také píše, že z Kerče, města na východě Krymu, přicházely zprávy o explozích a požáru v okolí hory Mitridat v jižní části města.
Podle Ruskem dosazeného gubernátora Sevastopolu Michaila Razvožajeva protiletecká obrana a síly černomořské flotily nad mořem zneškodnily tři bezpilotní letouny. Žádné škody z tohoto města hlášeny nejsou.
Do plánování ukrajinského útoku na ruskou Kurskou oblast byl přímo zapojen Západ a Severoatlantická aliance. Dnes to v rozhovoru s listem Izvestija řekl poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Nikolaj Patrušev.
Prohlášení Spojených států o tom, že se na ukrajinském vpádu na ruské území nijak nepodílely, nejsou podle Patruševa pravdivá. „Operace v Kurské oblasti byla plánovaná také za účasti NATO a západních tajných služeb,“ řekl někdejší tajemník ruské bezpečnostní rady. „Bez jejich podílu a přímé podpory by se Kyjev neodvážil (vpadnout) na ruské území,“ prohlásil Patrušev.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
