Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Česko získá darem od Německa dalších 14 tanků Leopard 2A4 a jeden vyprošťovací tank Büffel 3 na podvozku Leopard 2A4. Ministerstvo obrany dnes podepsalo dokument o převodu. Tanky jsou druhou kompenzací za české dodávky vojenského materiálu Ukrajině. První by měl do Česka dorazit na konci letošního roku, další do začátku roku 2026.
Německo Česku v letech 2022 a 2023 za podporu Ukrajiny darovalo také 14 tanků Leopard 2A4 a jedno vyprošťovací vozidlo. Cena prvního daru byla podle dřívějších informací 3,85 miliardy korun.
„Modernizace našeho tankového vojska pokračuje. Nahrazujeme konstrukčně překonanou sovětskou techniku novými moderními stroji, které jsou schopné obstát na současném válčišti. Pro naše tankisty se jedná o důležitý skok kupředu. Rovněž chci německé straně poděkovat za to, že dokáže tímto způsobem ocenit naši pomoc Ukrajině, která čelí brutální ruské agresi,“ uvedla k daru ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Rusko zahájilo třetí etapu manévrů, která zahrnuje cvičení k použití taktických jaderných zbraní, oznámilo ruské ministerstvo obrany. První fáze manévrů, které nařídil ruský prezident Vladimir Putin, začala v květnu, druhé etapy se na začátku června zúčastnili i běloruští vojáci.
Třetí fáze se bude podle ruských úřadů soustředit na přípravu vojáků na použití taktických jaderných zbraní v boji. Bude zahrnovat práci s raketovými systémy Iskander-M a letectvo.
Cvičení se účastní jednotky Jižního a Centrálního vojenského okruhu, kam spadá několik republik na ruském Kavkaze, anektovaný ukrajinský Krymský poloostrov i čtyři oblasti na jihu a východě Ukrajiny, které si Moskva od září 2022 nárokuje jako své vlastní. V jižním okruhu leží také město Rostov na Donu, kde sídlí velitelství ruské operace na Ukrajině.
„Tohle je jeden z nejmasivnějších útoků bezpilotních letounů Šáhed-131/136. Nepřítel použil stejný počet dronů na novoroční noc na 1. ledna 2024. Stejně jako tehdy i dnes ukrajinská protivzdušná obrana odolala a odrazila masivní útok nepřátelských dronů,“ napsalo ukrajinské letectvo. Rusko na ukrajinské území vyslalo 89 bezpilotních letounů. Všechny drony, které cílily zejména na centrální oblasti Ukrajiny, včetně Kyjeva, podle letectva sestřelila protivzdušná obrana.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
