Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Rus se přiznal k pumovému útoku na auto v Moskvě. Tvrdí, že operaci nařídila ukrajinská SBU. Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) identifikovala muže jako Jevgenije Serebrjakova, který tvrdil, že pracuje pro Bezpečnostní službu Ukrajiny (SBU).
Ukrajina zastavením tranzitu ropy od ruské společnosti Lukoil ropovodem Družba vydírá Maďarsko a Slovensko prosazující příměří s Ruskem ve válce proti Ukrajině. Ohrožuje tak zásobování pohonnými hmotami v těchto dvou zemích. Podle agentury MTI to dnes uvedl Gergely Gulyás, který je šéfem kanceláře maďarského premiéra Viktora Orbána. Rusko před více než dvěma lety válku proti Ukrajině rozpoutalo; Maďarsko a jeho premiér Orbán čelí v EU kritice, že navzdory tomu udržuje s Moskvou úzké vztahy, především hospodářské.
Maďarsko a Slovensko přestaly přes Ukrajinu dostávat ropu od ruské společnosti Lukoil, protože Kyjev tuto firmu v červnu přidal na svůj sankční seznam. Podle Gulyáse je ukrajinské „vydírání“ Maďarska a Slovenska za jejich „mírový“ postoj „nespravedlivé“ a porušuje dohody s Evropskou unií, napsala maďarská agentura MTI.
Evropská unie v rámci podpory Ukrajiny uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv. Ukrajina tak získá 1,5 miliardy eur (zhruba 38 miliard Kč) na posílení vojenských kapacit a obnovu země. Informovala o tom Evropská komise v dnešní tiskové zprávě.
Zmrazení ruských aktiv je důsledkem sankcí, které EU uvalila na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu v únoru 2022. „EU stojí na straně Ukrajiny. Dnes posíláme 1,5 miliardy eur z výnosů ze zmrazených ruských aktiv na obranu a obnovu Ukrajiny,“ uvedla v tiskové zprávě šéfka EK Ursula von der Leyenová.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
