Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Přibližně 44 procent Ukrajinců je připraveno na jednání s Ruskem, ale drtivá většina odmítá ruské podmínky, uvedl dnes server BBC News o výsledcích průzkumu, který minulý měsíc podniklo Razumkovovo středisko na zakázku portálu zn.ua. Proti rozhovorům s Ruskem se staví 35 procent dotázaných.
Výsledky průzkumu se poměrně výrazně odlišují podle regionů, upozornil portál. Například v centrální části Ukrajině souhlasí se zahájením jednání s Ruskem téměř polovina dotázaných (49 procent), zatímco na západě země jen třetina (35 procent). A na jihu si myslí, že čas pro jednání nastal, tři pětiny dotázaných, tedy o 16 procent více než celostátní průměr.
Současně většina Ukrajinců nesouhlasí s podmínkami příměří, jak je nedávno formuloval ruský prezident Vladimir Putin. Kupříkladu 83 procent dotázaných pokládá za nemožné přenechat Rusku čtyři částečně okupované ukrajinské regiony, Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, které se Putin pokusil anektovat již na podzim 2022.
Hasiči v Gdaňsku na severu Polska celou noc hasili hořící sklad s textilem, hračkami a motorovým olejem v místním přístavu. Nyní práci dokončují, uvedla na svém webu televize TVN 24, podle které šlo o jeden z největších požárů ve městě za poslední léta. Do vyšetřování požáru se zapojila polská kontrarozvědka ABW, protože u větších požárů je už běžnou praxí prozkoumat, zda nešlo o diverzi, řekl listu Rzeczpospolita ministr vnitra Tomasz Siemoniak. Varšava obviňuje ze série dřívějších žhářských útoků ruské tajné služby.
Polsko upozorňuje, že Rusko proti němu i dalším západním zemím vede hybridní válku, při níž šíří propagandu nebo provádí různé sabotážní akce a žhářské útoky. Polská vláda obviňuje ruské tajné služby, že stojí za různými požáry z poslední doby.
„Od jisté doby nikdy tuto možnost nevylučujeme,“ řekl ministr vnitra Siemoniak listu Rzeczpospolita v odpovědi na otázku, zda požár v Gdaňsku může být dílem diverze. Do vyšetřování se podle ministra zapojila kontrarozvědka ABW, ale informace jsou utajovány. „Na území Polska se plánovaly diverze a došlo k pokusům o ně. Každý významnější požár (v Polsku) je analyzován. Jakmile se vynoří jen stín podezření, že nemá běžnou příčinu, zapojí se ABW,“ vysvětlil. „Ale je nutné také říci, že máme horké léto a jisté množství požárů se stane vždy,“ dodal.
Soud v ruském hlavním městě Moskvě v nepřítomnosti odsoudil k osmi letům v trestanecké kolonii novinářku s americkým občanstvím Mariju „Mašu“ Gessenovou za šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách. Oznámila to dnes agentura Interfax s tím, že Gessenovou odsoudili kvůli jejím výrokům o válce Ruska proti Ukrajině. Za „lživé“ pokládají ruské úřady veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce rozpoutané před více než dvěma lety.
Gessenová působila jako redaktorka v řadě ruských médií, mimo jiné i jako šéfka ruského vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). V roce 2013 se z Ruska kvůli velkému počtu výhrůžek, kterých se jí dostalo v reakci na podporu sexuálních menšin, vystěhovala do USA.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
