Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Když udeřila pandemie covidu-19, tvořily se před obchody se zlatem v Polsku dlouhé fronty. Pak přišla ruská invaze na Ukrajinu, která v sousední zemi vyvolala další shon po žlutém kovu. Vedoucí varšavského obchodu se zlatými pruty a mincemi z produkce Polské mincovny Piotr Kozik vzpomíná, jak připadl den ruské invaze, 24. únor 2022, na takzvaný Tučný čtvrtek, kdy Poláci jedí koblihy plněné marmeládou.
„Ten den byly v našem obchodě delší fronty na zlato než na koblihy v pekárně,“ řekl Kozik agentuře AP. Lidmi v Polsku válka za hranicemi otřásla, do jejich země přišli uprchlíci. Mnohým se tehdy zdálo, že zlato nabízí finanční a psychologickou jistotu.
Dnes jsou fronty pryč, ale poptávka po zlatě zůstává stabilní, protože válka pokračuje už třetím rokem. K neklidu přispívá migrační krize na polských hranicích s Běloruskem, kterou polské úřady považují za hybridní válku vyvolanou Moskvou a Minskem.
Český prezident Petr Pavel dnes odletí na týdenní návštěvu Spojených států. Zásadním bodem jeho programu bude summit Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu, který se koná od úterý do čtvrtka. Poté odletí na dva dny do Houstonu.
Summit NATO by měl podle Pražského hradu přinést tři hlavní sdělení. Týkají se posilování aliance a spravedlivého sdílení břemene, dlouhodobé podpory Ukrajiny a posilování spolupráce s partnery. Za ČR se jednání v USA dále zúčastní ministryně obrany Jana Černochová, šéf diplomacie Jan Lipavský a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Kvůli výbuchu miny u ukrajinského Charkova zemřeli v neděli nejméně čtyři lidé. Uvedly to podle agentury Reuters místní úřady. Mezi mrtvými je nejméně jedno dítě. Podle údajů OSN zhruba za čtyři procenta obětí mezi civilisty mohly v období od března do konce května miny či nevybuchlá munice.
Podle úřadů mina vybuchla na lesní cestě, kterou projíždělo auto. Jednalo se o členy jedné rodiny, kteří se zřejmě vraceli z chaty. Úřadům se podařilo identifikovat čtyři těla, na palubě auta však podle příbuzných mohlo být až šest lidí, uvedly ukrajinské úřady, podle kterých vybuchla nepřátelská, tudíž ruská, mina.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
