Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.

Kyjev nepotvrdil ztrátu Čyhar v obci Pivdenne v okrese Bachmut Doněcké oblasti na východě země.
Ukrajinský generální štáb ve své ranní operační svodce uvedl, že invazní síly jsou v tomto úseku frontové linie „poměrně aktivní“. Ruské útoky ale hlásí i z dalších míst, mimo jiné ve směru na Pokrovsk, kde podle něj ukrajinští vojáci odrazili 49 ruských útoků.
Ukrajinští analytici z projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě, v noci na dnešek uvedli, že ruské invazní síly postoupily u osmi obcí na Donbasu včetně u Časiva Jaru. Ukrajinské ozbrojené síly naopak podle něj zatlačují Rusy na severu Charkovské oblasti, konkrétně u obce Hlyboke.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí lokality Čyhari ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Čyhari je jednou ze dvou částí obce Pivdenne v Bachmutském okrese, uvedl ruský server RBK. Ukrajina ztrátu místa nepotvrdila.
Americký Institut pro studium války (ISW) ve své poslední zprávě o vývoji bojů píše, že ruské invazní síly v poslední době nepatrně postoupily u Kupjansku v Charkovské oblasti, kde v sobotu pokračovaly boje kolem linie Kupjansk-Svatove-Kreminna. A pokrok ve svém tažení zaznamenaly podle něj také u Siversku, Torecku a Avdijivky v Doněcké oblasti. Pravděpodobně se zmocnili vesnice Sokil, píše ISW. Její dobytí Moskva hlásila v sobotu.

Podle agentury TASS sestřelily ruské síly nad okupovaným městem Melitopol v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny pět raket systému HIMARS. Americký systém protivzdušné obrany používá Ukrajina díky pomoci západních zemí. Trosky některých raket měly dopadnout do severní části města. „Podle operačních služeb bylo nad Melitopolem sestřeleno pět nepřátelských raket HIMARS MLRS. Rakety byly sestřeleny protivzdušnou obranou, ale úlomky čtyř raket dopadly na sever města. V místech pádu vznikl požár suché trávy. Na místě pracují jednotky ministerstva pro mimořádné situace,“ uvedla na sociální síti Telegram okupační správa města.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.