Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
USA dnes slaví Den nezávislosti, ke kterému jim popřál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Skutečná nezávislost je vždy výsledkem vyhraných bitev a svoboda musí být posílena vítězstvími pokaždé, když se ji tyranie pokusí zničit. Různé generace Američanů a Ukrajinců toho byly svědky na vlastní kůži a je důležité, aby současné generace předávaly svým dětem a vnoučatům pocit sebevědomé nezávislosti a zaručené svobody,“ napsal Zelenskyj na sociální síť.
Vývoz vojenského materiálu loni vzrostl o více než 60 procent ve srovnání s rokem 2022 a dosáhl na 48,9 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za loňský rok. Ministerstvo průmyslu a obchodu podle ní udělilo loni 1580 licencí k vývozu vojenského materiálu do 99 zemí v hodnotě téměř 68,2 miliardy korun.
Nejvíce udělených licencí, konkrétně 262, se loni týkalo vývozu na Ukrajinu, Slovensko (141 licencí), do Polska (86), USA (82), Německa a Turecka (v obou případech 67). Největší hodnotu měl vývoz ve výši 20,2 miliardy na Ukrajinu, která čelí ruské vojenské invazi. Následovalo Nizozemsko s částkou 5,1 miliardy, Bulharsko (4,8 miliardy), Slovensko (1,9 miliardy) a Vietnam (1,9 miliardy).
Ruská centrální banka doporučila podnikům, aby prováděly zahraniční platby prostřednictvím kryptoměn či jiných digitálních aktiv, a vyhnuly se tak sankcím, které Západ uvalil na Rusko kvůli jeho vpádu na Ukrajinu. Informovala o tom ve středu agentura Reuters.
Rozvíjející se obchod Ruska s Čínou, Indií, Spojenými arabskými emiráty, Tureckem a dalšími zeměmi, které sankce nezavedly, se v posledních několika týdnech potýká s velkými potížemi. Nejnovější západní sankce se zaměřily na významné ruské finanční instituce, včetně moskevské burzy cenných papírů a ruské domácí alternativy globálního platebního systému SWIFT.
Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová připustila, že problémy s platbami jsou pro ruskou ekonomiku jedním z klíčových problémů.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
