Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
USA záměrně zdržují výcvik ukrajinských pilotů na letounech F-16, což povede k tomu, že bude méně vycvičených pilotů než stíhaček, řekla ukrajinská poslankyně Oleksandra Ustinová deníku Times.
Estonský soud poslal do vězení na šest let a tři měsíce bývalého profesora prestižní univerzity ve městě Tartu Vjačeslava Morozova, kterého shledal vinným ze špionáže. Informovaly o tom dnes agentury AP a Reuters. Estonská bezpečnostní policie (KaPo) podle stanice ERR vinila Morozova, jenž je ruským občanem, ze spolupráce s ruskými tajnými službami.
Estonské bezpečnostní složky zatkly Morozova na začátku ledna a obvinily ho mimo jiné ze shromažďování informací o vnitřní, obranné a bezpečnostní politice Estonska či o vztazích se spojenci nebo sociální soudržnosti. Ředitel KaPo Margo Palloson tehdy ERR řekl, že univerzity jsou považovány za cíle, neboť mají přístup k údajům, které mohou pomoci ruským tajným službám lépe se zaměřit na estonskou společnost či instituce.
Švýcarské úřady vyšetřují ruského diplomata, který čelí podezření, že si chtěl nezákonně opatřit zbraně a nebezpečné látky. Informoval o tom švýcarský deník Tages-Anzeiger a podle agentury DPA dnes švýcarské spolkové státní zastupitelství potvrdilo, že v této souvislosti požádalo vládu o souhlas se stíháním politického trestného činu. Státní zastupitelství a policie už v rámci „zajišťovacích opatření“ provedly domovní prohlídky, sdělil úřad DPA.
Podle Tages-Anzeiger se vyšetřování soustřeďuje na diplomata, který je akreditovaný na ruském velvyslanectví v Bernu. Tento údajný agent se dostal do podezření jen několik týdnů před víkendovým švýcarským summitem o míru na Ukrajině. Mezi delegacemi ze stovky zemí a organizací bylo 57 hlav států a šéfů vlád, ale nikdo z Ruska, které na jednání nebylo pozváno.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
