Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Výplata věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ prostřednictvím Komerční banky dnes končí, dvakrát prodloužený termín se už prodlužovat nebude. O výplatu částečného rozvrhu požádalo 11.300 věřitelů z celkového počtu více než 15.300. Z částky 56,8 miliardy korun bylo vyplaceno 99 procent. ČTK to dnes řekla investiční správkyně Sberbank Jiřina Lužová.
Výplata začala 18. března a původně měla trvat do 15. dubna, Městský soud v Praze ale lhůtu na žádost insolvenční správkyně dvakrát prodloužil. Důvodem byl vysoký počet nevyplacených věřitelů.
Vysocí představitelé Jižní Koreje a Spojených států varovali, že chystaná návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina v KLDR může posílit vojenské vztahy obou zemí a vést k dalšímu porušování rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Kvůli Putinově návštěvě si telefonovali náměstek jihokorejského ministra zahraničí Kim Hong-kjon se svým americkým protějškem Kurtem Campbellem.
Campbell slíbil, že Spojené státy budou spolupracovat s Jižní Koreou na řešení možného narušení regionální stability a problémů, které může Putinova návštěva vyvolat. „Obě strany se shodly, že budou rázně reagovat na severokorejské provokace vůči Jižní Koreji a akce, jež by mohly vystupňovat napětí v regionu,“ uvedlo jihokorejské ministerstvo zahraničí.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) považuje za vhodné zvážit reformy procesu rozšiřování Evropské unie, aby se stal více flexibilním a transparentním. Připomněl, že nedávno inicioval dopis, kterým vyzval belgické předsednictví k posunu v jednáních o vstupu Ukrajiny a Moldavska - a k němuž se připojilo 14 států, například Německo, Slovensko, Španělsko či Dánsko.
„Věříme, že posun ve vyjednávání by přinesl novou energii jejich reformním snahám. Ukrajina a Moldavsko čelí mnoha výzvám a zaslouží si naši podporu a solidaritu při snaze stát se součástí EU,“ uvedl dnes Dvořák na Pražském evropském summitu.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
