Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Ruské invazní síly používaly během 85 dní trvajícího obléhání Mariupolu jako vojenskou taktiku hladovění civilistů, uvedla organizace specializující se na humanitární právo Global Rights Compliance. Předkládá ji Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), právníci se domnívají, že strategie odpírání jídla a základních služeb v Mariupolu by mohla být považována za válečný zločin.
Mariupol se stal jedním ze symbolů utrpení lidí a zkázy za ruské invaze na Ukrajině. V druhé polovině května 2022 Rusové dobyli poslední baštu ukrajinského odporu v tamních ocelárnách Azovstal a v bojích značně zničený Mariupol tím zcela padl do jejich rukou.
Civilisté se během obléhání ocitli bez vody, plynu a elektřiny, zatímco teploty klesly pod minus deset stupňů, připomíná The Guardian. Rusové systematicky útočili na objekty nezbytné pro přežití civilních obyvatel, které zajišťují potraviny, vodu, energie nebo přístup ke zdravotní péči, shrnuje Global Rights Compliance, jež spolupracuje s ukrajinskými úřady.
Nejnovější americké sankce přinutily moskevskou burzu MOEX k zastavení obchodování v dolarech a eurech. Ruský rubl dnes na mezibankovním trhu klesl až na měsíční minimum vůči dolaru. Burza MOEX provozuje největší ruské veřejné trhy s akciemi, dluhopisy, měnami a dalšími finančními produkty.
Spojené státy nové sankce vůči Rusku oznámily ve středu. „Sankce namířené proti klíčovým institucím ruského finančního trhu jsou nejvážnější za poslední rok a půl od zavedení ropného embarga a cenového stropu na ruskou ropu,“ uvedli analytici ze společnosti BCS World of Investments.
Podle analytika Purple Trading Petra Lajska bude důsledkem nových sankcí ještě větší orientace Ruska směrem k Číně a čínskému jüanu. „Pro ruské obyvatele však rozhodně není jüan preferovanou měnou, ve které by měli držet své úspory. Ruské banky tak mohou v následujících dnech čelit runům - tak označujeme situaci, kdy příliš mnoho lidí chce najednou vybrat své úspory. To může vést až ke kolapsům některých bank,“ uvedl Lajsek.
Ukrajinská nevládní organizace KyivPride (KyjivPrajd) plánuje uspořádat v neděli 16. června v ulicích Kyjeva pochod rovnosti na podporu sexuálních menšin. Letošní průvod se v ukrajinské metropoli bude konat poprvé od začátku ruské invaze do země před více než dvěma roky a budou ho provázet přísná bezpečnostní opatření. Počet účastníků bude omezen a bude nutná registrace předem.
Akce se podle těchto zdrojů zúčastní přibližně 500 lidí, včetně aktivistů, diplomatů nebo zástupců mezinárodního společenství. Podrobnosti o místě budou znát pouze registrovaní účastníci a policie. Průvod se bude držet v blízkosti protileteckého krytu, kdyby se městem rozezněly sirény varující před ruským vzdušným útokem.
Vzhledem k válečnému stavu v zemi, která se brání ruské vojenské agresi, chtěli organizátoři akci uspořádat v kyjevském metru, které v případě poplachu slouží také jako protiletecký kryt. Kyjevská městská rada s tím však z bezpečnostních důvodů nesouhlasila, píše The Kyiv Independent.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
