Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Nejméně devět zraněných si dnes vyžádal ruský vzdušný útok na Charkov, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov na sociální síti. Rusové podle něj zasáhli výškovou budovu s mnoha byty v centru Charkova.
„Zásah utrpělo desáté podlaží bytového domu. Požár nevypukl,“ napsal starosta s tím, že záchranáři nyní prohledávají byt po bytu a hledají možné oběti a raněné. Zásah podle něj utrpěly také garáže, z nichž asi deset hoří. Na místě zasahují záchranné složky a dobrovolníci.
Vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku pomoci už přijíždí na Ukrajinu, část dorazila a další zásoby jsou na cestě. Dnes to na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl v Kyjevě americký ministr zahraničí Antony Blinken. Dodal, že dodávky budou mít skutečný význam na bojišti.
Blinken se dnes podle agentury Reuters setkal také se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou, se kterým si dal pizzu, a se zástupci občanské společnosti kávu. Šéf americké diplomacie dorazil dnes do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Cílem cesty je podle agentury AP ujistit Ukrajinu v době zesílených útoků ruských invazních vojsk o americké podpoře.
„V posledních měsících polský stát zmařil připravované pokusy o sabotážní akce a požáry. Jde o vážnou věc,“ řekl polský premiér Donald Tusk. Polské bezpečnostní složky jsou ve zvýšené pohotovosti v souvislosti s válkou na Ukrajině, rostoucí aktivitou ruských tajných služeb nebo situací na polsko-běloruské hranici, kde se může režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, blízkého spojence Ruska, snažit znovu vyvolat migrační krizi.
Polská vláda má podle Tuska jasné zprávy z různých evropských zemí, že Rusko se snaží zasahovat do červnových voleb do Evropského parlamentu. „Z našich i spojeneckých zdrojů vyplývá, že v největší míře jsou ohrožené Polsko, Litva a Estonsko,“ uvedl polský premiér.
Varoval také, že Rusko se snaží zasahovat do blížících se voleb do Evropského parlamentu, a oznámil, že vláda na činnost tajných služeb vyčlení dodatečných 100 milionů zlotých (579,6 milionu korun).
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
