Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Zástupci médií dostanou přístup do kuloárů Verchovné rady – jednokomorového ukrajinského parlamentu – aby mohli pokrýt její práci během plenárních zasedání, slíbil šéf parlamentního aparátu Vjačeslav Štučnyj podle zpravodaje agentury Ukrinform.
Do jisté míry to bude přístup omezený: „Vracíme se k praxi, kterou jsme měli v době pandemie koronaviru. Během zasedání Verchovné rady bude moci v budově pobývat 20–30 zástupců médií. Novináři již požádali o akreditaci. Jsme připraveni na další akreditace,“ řekl Štučnyj. Dříve mělo parlamemtní akreditaci přes 4000 žurnalistů, teď se budou muset omezit na ty nejdůvěryhodnější. „Máme rizika, která jsou každý měsíc potvrzena příslušnými dopisy od speciálních služeb,“ vysvětlil omezení předseda parlamentu Ruslan Stefančuk.
Za válečného stavu byla řada demokratických procesů ukrajinského státu omezena, což kritizuje opozice.
V Moskvě dnes začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a kterou ukořistila ruská vojska během bojů na Ukrajině. Na akci pořádané ministerstvem obrany je k vidění více než 30 kusů těžké techniky západní výroby, včetně amerického tanku M1 Abrams a obrněného vozidla pěchoty Bradley, německého tanku Leopard 2 a obrněného vozidla pěchoty Marder a francouzského obrněného vozidla AMX-10RC.
Na výstavě, která bude otevřená jeden měsíc v památníku druhé světové války v západní části Moskvy, jsou vystaveny také střelné zbraně či vojenské dokumenty.
Rusko kritizuje dodávky západních zbraní a vojenského vybavení na Ukrajinu a považuje je za důkaz přímého zapojení NATO do konfliktu. Ruský prezident Vladimir Putin zároveň opakovaně prohlásil, že západní vojenské dodávky Kyjevu průběh konfliktu nezmění a nezabrání Rusku v dosažení jeho cílů.
Levicoví extremisté zřejmě provedli žhářský útok na zahradní domek Armina Pappergera, generálního ředitele německé zbrojovky Rheinmetall, v Hermannsburgu v Dolním Sasku. V dopise na platformě Indymedia se neznámí pachatelé k činu přihlásili: „V noci z 28. na 29. dubna 2024 jsme zapálili zahradní kůlnu Armina Pappergera na jeho pozemku,“ píše se v něm podle Bildu. Důvod: Firma hromadí „různé staré typy obrněné techniky“, „které by nyní mohla prodat na Ukrajinu spolu s municí a se značným ziskem. (...) Rheinmetall vyrábí a vraždí nejen v národním měřítku“.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
