Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) potvrdil, že loni převažovaly mezi skutky s nenávistným podtextem útoky na Ukrajince. Policie tyto trestné činy důkladně prošetřuje a informuje o nich veřejnost, sdělil Rakušan ČTK v reakci na pravidelnou zprávu mezinárodní organizace Amnesty International (AI). Ta konstatovala, že uprchlíci čelili v ČR projevům nenávisti. Loni bylo zaregistrováno 311 skutků páchaných s nenávistným podtextem, oproti předcházejícímu roku to je podle Rakušana o desetinu víc.
„V létě minulého roku došlo k několika konfliktům mezi ukrajinskou a romskou komunitou, které se podařilo vyřešit i díky práci policie a systému akutní komunikace ministerstva vnitra. Situaci účinně řešíme, mluvíme s lidmi přímo z obou komunit, pracujeme na konkrétních řešeních společně se zmocněnkyní pro lidská práva a zmocněnkyní pro záležitosti romské komunity. Osobně jsem se sešel se zástupci Romů, vysvětlili jsme si, že právo a zákony u nás platí pro všechny stejně a že policie řeší trestnou činnost bez ohledu na to, kdo ji páchá,“ uvedl Rakušan. Dodal, že Česká republika má nyní na svém území v porovnání s dalšími unijními zeměmi nejvyšší počet ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel. Celkovou bezpečnostní situaci to negativně neovlivňuje a kriminalita páchaná Ukrajinci je v podílu nižší než u většinové populace, konstatoval.
Ukrajina minulý týden k útoku na vojenské letiště na Krymu poprvé použila taktické balistické střely s dlouhým doletem ATACMS, tajně dodané z USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal další vojenskou a ekonomickou pomoc pro Ukrajinu od USA, kterou podpisem příslušného zákona stvrdil Biden.
„V těchto dnech pracujeme s našimi americkými přáteli na všech úrovních na rychlém naplnění tohoto balíčku ze Spojených států zbraněmi, které naši vojáci potřebují. Od raket ATACMS a dělostřelectva přes protitankové zbraně a rakety pro HIMARS až po nezbytnou protivzdušnou obranu a vybavení,“ uvedl na telegramu Zelenskyj.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
