Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Podle ukrajinské tiskové agentury Unian se ukrajinským dronům podařilo zasáhnout Kazaňské letecké výrobní sdružení, kde se vyrábějí bombardéry Tu-22 a Tu-160. V areálu továrny se ozvaly okolo desáté hodiny dopoledne místního času (okolo deváté dopoledne SELČ) výbuchy, uvedla agentura. O případných škodách nenapsala.
Rusko se k tvrzení o útoku na letecký závod zatím nevyjádřilo. Ruské ministerstvo obrany dnes pouze uvedlo, že okolo 11:20 moskevského času zneškodnilo nad Tatarstánem ukrajinský dron. Dvě dopravní letiště v Tatarstánu na několik hodin omezila provoz.
Gruzínský parlament v prvním čtení schválil kontroverzní návrh „ruského“ zákona o zahraničním vlivu. V předchozích dnech proti normě, kterou prosazuje vládní strana Gruzínský sen, protestovaly v Tbilisi tisíce lidí. Odpůrci zákona přirovnávají předlohu k obdobnému ruskému zákonu, jenž posloužil Kremlu k rozdrcení opozice a umlčení nezávislých médií. Demonstraci svolali i na dnešek.
Pro návrh hlasovalo 83 ze 150 poslanců, opoziční zákonodárci hlasování bojkotovali. Návrh musí v parlamentu projít celkem třemi čteními a poté ho bude čekat pravděpodobně čtvrté hlasování, aby zákonodárci přehlasovali avizované veto prezidentky Salome Zurabišviliové. Osud zákona je podle ní vnímán jako test toho, zda Gruzie tři desetiletí od rozpadu Sovětského svazu hodlá jít cestou integrace se Západem, nebo se chce přiblížit zpět k Rusku.
Norma by v případě schválení vyžadovala, aby se organizace v Gruzii získávající přes 20 procent finančních prostředků ze zahraničí registrovaly jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“. Politici z Gruzínského snu tvrdí, že cílem zákona je transparentnost a jeho cílem je boj proti „pseudoliberálním hodnotám“ podstrkovaným cizinci,. Kritici normu nazývají „ruským zákonem“ a obávají se, že poslouží k represím proti nevládním organizacím a nezávislým médiím.
Americký magazín Time zařadil mezi Top 100 nejvlivnějších osob roku Juliji Navalnou, vdovu po ruském disidentovi a politickém vězňovi Alexeji Navalném, který zemřel před dvěma měsíci v trestní kolonii. Magazín připomněl, jak brzy po jeho smrti promluvila před Evropským parlamentem a v Bílém domě ji přijal prezident Joe Biden.
„Obvinila Vladimira Putina z vraždy svého manžela a naléhala na ruský lid, ať jí pomůže s odplatou,“ píše Time. „K překvapení mnoha stoupenců svého manžela se ujala role, kterou nikdy předtím nezaujímala - už není první dámou ruské opozice, ale nyní její vůdkyní.“
Redakce nemá přesná kritéria, koho na seznam zařadit, spíš jde o vliv lidí, kteří dokážou oslovovat jiné, než o „tvrdou sílu“ prezidentů či diktátorů. Vedle Navalné je tam letos i Andrij Jermak, šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Zelenského.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
