Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Ruské ministerstvo obrany informovalo, že v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska provedlo test mezikontinentální balistické střely. Test podle něj proběhl úspěšně a jeho výsledky potvrzují vysokou spolehlivost „ruských raket při zajišťování strategické bezpečnosti Ruské federace“. O jakou střelu konkrétně šlo, ministerstvo neupřesnilo.
Portál Meduza v souvislosti s oznámením o testu napsal, že různé telegramové kanály dříve upozorňovaly na fotografie a videozáznamy zachycující neidentifikovaný objekt na obloze. Kanál Ostorožno novosti uvedl, že raketu nebo stopy po ní zaznamenali obyvatelé Volgogradské, Astrachaňské nebo Orenburské oblasti na jihu Ruska.
Raketa byla vidět i z oblastí Blízkého východu.
OBRAZEM: Technici opravují tepelnou elektrárnu u Charkova. Jednu z největších elektráren na Ukrajině nedávno zničily ruské útoky.
Zájem Čechů o dění na Ukrajině, která více než dva roky čelí ruské invazi, se v posledním roce a půl téměř nemění. O vývoj situace se nadále zajímají necelé dvě třetiny lidí. O několik procentních bodů ve srovnání s dotazováním loni v létě se snížilo vnímání války na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby pro Evropu a ČR. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Průzkum se uskutečnil od konce ledna do 11. března a zúčastnilo se ho 966 obyvatel Česka starších 15 let.
Sedm z deseti dotázaných považuje situaci na Ukrajině za hrozbu pro evropskou bezpečnost a mír ve světě. Za hrozbu pro bezpečnost ČR ji označilo 64 procent respondentů. „Z časového srovnání můžeme vidět, že vnímání situace na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby se oproti poslednímu srovnatelnému výzkumu z období června a července 2023 v případě vnímání ohrožení evropské bezpečnosti a bezpečnosti České republiky poněkud snížilo,“ uvedlo CVVM. U ohrožení bezpečnosti ČR zaznamenal průzkum pokles o šest procentních bodů, v případě evropské bezpečnosti o čtyři procentní body.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.
