Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Polský prezident Nawrocki podepsal zákon o pomoci ukrajinským uprchlíkům. Učinil tak poté, co vláda pozměnila návrh zákona, který vetoval, píší média.
Dánsko nebude kvůli incidentům s drony žádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci. Dnes o tom podle agentury Reuters informoval dánský ministr zahraničí Larse Lökke Rasmussen. Bezpilotní letouny neznámého původu se v posledních dnech opakovaně přiblížily k dánským vojenským i civilním objektům a několik letišť kvůli nim muselo přerušit provoz.
„Článek 4 byl v celé historii NATO aktivován devětkrát, z toho dvakrát v nedávné době v souvislosti s Polskem a Estonskem, takže nemáme žádný důvod tak učinit i teď,“ uvedl Rasmussen. Narážel tak na nedávný přelet ruských dronů nad Polskem a ruských stíhaček nad vzdušným prostorem Estonska. Článek předpokládá společné konzultace, pokud je ohrožena územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost kterékoli členské země.
Ceny ropy dnes mají k dobru kolem dvou procent a za celý týden by mohly přidat více než čtyři procenta. Ropa zdražuje mimo jiné proto, že Rusko v reakci na ukrajinské útoky na svou energetickou infrastrukturu omezilo vývoz pohonných hmot.
Severomořská ropa Brent krátce před 18:00 SELČ vykazovala nárůst o 1,7 procenta a pohybovala se kolem 70,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala zhruba dvě procenta a byla jen lehce pod 66,30 dolaru za barel.
„Trhy se i nadále soustředí na situaci mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedl analytik John Kilduff ze společnosti Again Capital. „Dronové útoky ze strany Ukrajiny se začínají nasčítávat,“ dodal.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
