Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Do Ruska nepřímo vyváží snad každá evropská země, obcházení protiruských sankcí se netýká jen Česka nebo Německa, řekl dnes ČTK Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií na Univerzitě Karlově v Praze. Ukazuje to podle něj export do Turecka či středoasijských států, který od roku 2022, kdy Rusko podniklo invazi na Ukrajinu, výrazně vzrostl. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dnes ČTK sdělilo, že od Ukrajiny zatím neobdrželo seznam firem, které by se dodávkami strojů do Ruska měly podílet na výrobě zbraní.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulých dnech řekl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní a vyzval k uvalení sankcí na tyto firmy. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. MPO v sobotu avizovalo, že situaci kolem možného obcházení sankcí prošetří.
Česko podporuje brzké schválení osmnáctého balíku sankcí proti Rusku, uvedl dnes v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský. Do balíku se podle něj podařilo dostat český návrh, který pomůže zabránit obcházení sankcí.
„Navzdory všemu, co se odehrává na Blízkém východě, nesmíme polevit v podpoře Ukrajiny a řekněme zadržování Ruské federace,“ řekl Lipavský novinářům. Evropská komise přišla s návrhem nového balíčku sankcí 10. června, omezení míří zejména na energetický a bankovní sektor. Výhrady k němu ale mají zejména Slovensko a Maďarsko, a zatím tak nebyl schválen.
Maďarsko a Slovensko se rozhodly nepodpořit osmnáctý sankční balík proti Rusku, uvedl dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury Reuters. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci, jejíž záznam zveřejnil na facebooku. V Bruselu dnes jednají šéfové diplomacií zemí Evropské unie, mimo jiné o pokračující ruské agresi na Ukrajině.
Navrhovaný osmnáctý balík postihů vůči Rusku míří na energetický a bankovní sektor. Bratislava a Budapešť vůči němu vyjádřily výhrady už dříve, dosud tak nebyl schválen. Očekává se, že o něm budou jednat ministři zahraničí na svém dnešním zasedání v Bruselu, kde mají kromě situace na Blízkém východě projednávat pokračující evropskou podporu Ukrajině.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
