Do Česka uteklo před válkou už 20 tisíc lidí. Fiala ve Sněmovně zmínil černý scénář kvůli palivu
Migrační vlna z Ukrajiny související s ruskou vojenskou akcí proti této zemi podle premiéra Petra Fialy (ODS) nastupuje. V posledních dnech dorazilo do Česka zhruba 20 000 lidí a tento počet bude růst, řekl dnes poslancům Fiala. Kabinet podle něho chystá legislativu pro snazší přístup Ukrajinců na český pracovní trh. Vedle toho promluvil Fiala i o tuzemských zásobách paliva, přesněji o ropě a plynu, který k nám proudí i z Ruské federace. Ropy a ropných produktů má Česko na více než tři měsíce, plyn by vydržel na měsíc při současné spotřebě. Signály o „odstřižení“ ale nemáme, jak dodal.
„Nastupuje uprchlická vlna a těžko se mluví o číslech, ale dá se říci, že v posledních dnech a hodinách k nám přišlo 20 tisíc lidí, a to číslo bude růst. Cílovou zemí jsme a budeme,“ uvedl Fiala. Ohlášená legislativní úprava by měla umožnit Ukrajincům volný přístup na trh práce bez pracovního povolení. Kabinet by ji měl předložit ke schválení ve stavu legislativní nouze.
Fiala také přiblížil poslancům systém přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Uvedl mimo jiné, že ve všech krajích budou asistenční centra, která budou sloužit jako hot spoty pro registraci nově příchozích Ukrajinců. Uprchlíci v nich zařídí všechny nezbytné úkony od registrace po zdravotní prohlídku, případně nasměrování na pracovní trh, poznamenal premiér.
Rus, kterého česká cizinecká policie zadržela na ruzyňském letišti na základě německého zatykače, je už v Německu. Policisté to dnes uvedli na síti X. Muže, jemuž hrozí až 15 let vězení za drogovou trestnou činnost, odhalili policisté díky databázi otisků prstů v Schengenském informačním systému (SIS). Německým kolegům jej předali ve středu v centru policejní a celní spolupráce v Petrovicích v Ústeckém kraji.
„K zadržení hledané osoby došlo na základě lustrace otisků prstů v Schengenském informačním systému na pražském letišti. Je to první případ, kdy se nám právě díky otiskům v této databázi podařilo zadržet mezinárodně hledanou osobu,“ sdělil Michael Weiss z Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci. „Doufáme, že rozšířením dotazů podle otisků prstů v SIS budeme ještě lépe bojovat proti zločincům,“ doplnil.
Zadržený Rus pobýval v Evropě nelegálně přes deset let. Z pražského letiště se snažil pod falešnou identitou odcestovat do Uzbekistánu. Při letištní kontrole se ale podle policie choval podezřele a předložil náhradní ruský doklad, který vydává velvyslanectví v případě ztráty cestovního pasu. Na dokumentu nebyl žádný druh víza, které by muže opravňovalo k pobytu v EU. Policisté proto totožnost cizince ověřili v SIS a zjistili, že na něj Německo vydalo zatykač.
Britské ministerstvo zahraničí oznámilo, že uvalilo sankce na tři jednotky a 18 příslušníků a hackerů ruské vojenské rozvědky GRU. Mezi nimi jsou osoby zapojené do útoku na divadlo v Mariupolu v roce 2022 a také lidé, kteří před útokem na bývalého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v roce 2018 sledovali jeho rodinu. Podle ministerstva jsou lidé spojovaní s GRU zodpovědní také za vlnu kybernetických útoků proti Evropě a jejím demokratickým institucím.
„Příslušníci GRU vedou kampaň s cílem destabilizovat Evropu, podkopat suverenitu Ukrajiny a ohrozit bezpečnost britských občanů,“ uvedl v prohlášení britský ministr zahraničí David Lammy. Rusko podle něj cílí na britská média, poskytovatele telekomunikačních služeb, politické instituce nebo energetickou infrastrukturu.
Ruské banky v červnu zvýšily čistý zisk meziměsíčně o 32,4 procenta na 392 miliard rublů (106 miliard Kč). Za celé první pololetí vydělaly 1,7 bilionu rublů (459 miliard Kč), což je zhruba stejně jako ve stejném období loni. Zdroje agentury Bloomberg zároveň tvrdí, že však ruským bankám přibývá špatných úvěrů.
Ruská ekonomika čelí mnoha sankcím, které na Rusko v minulých letech uvalily západní státy za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu. Největší ruská banka Sberbank na konci června uvedla, že její akcionáři schválili návrh vyplatit z loňského zisku dividendy v rekordním objemu 786,9 miliardy rublů (212,5 miliardy Kč). Polovinu této částky získá stát, který je většinovým vlastníkem banky. Sberbank působila přes svou rakouskou součást i v některých evropských zemích včetně Česka, kvůli dopadům sankcí se z nich ale stáhla.
Agentura Bloomberg tento týden uvedla, že vrcholoví manažeři některých velkých ruských bank už mezi sebou diskutovali o možnosti požádat o státní pomoc, pokud se v příštím roce bude nadále zvyšovat objem špatných úvěrů.
Ministerský předseda před poslanci zopakoval, že Česko zřídilo zastřešující web koordinující veškerou pomoc a telefonní linku pro Ukrajince. Každý člověk, který dorazí do Česka s ukrajinskou SIM kartou a přihlásí se do české mobilní sítě, navíc dostane krátkou textovou zprávu se základními kontaktními údaji a informacemi.
A připomněl i vyslání 50 českých policistů na slovensko-ukrajinské hranice. Ti dorazili na místo určení včera. „Je to pro nás výhodné, policisté mají informace přímo z místa a máme lepší přehled o tom, jaká je cílová země uprchlíků. Víme pak, kolik lidí zhruba odejde do ČR. Policie i u nás zařídila preventivní opatření,“ uvedl.
Fiala také připomněl, že Česko poskytlo Ukrajině vojenskou techniku a munici asi za 600 milionů korun. „Budeme dál hledat možnosti a na základě požadavků ukrajinské strany i v této oblasti pomáhat,“ dodal.
Fiala: Signály o přerušení dodávek paliva nemáme
„V tuto chvíli nemusíme mít obavu o dostatek energie a energetických surovin, pokud jde o ropu a plyn v České republice, ale pracujeme i s těmi černějšími signály,“ řekl dnes Fiala. S odvoláním na společnost Net4Gas uvedl, že nejsou signalizovány potíže s dodávkami. Dodávky podle něj proudí v nasmlouvaném objemu a nejsou signály, že by tomu mělo být jinak. Firma Net4Gas zajišťuje mezinárodní přepravu plynu přes Českou republiku.
Fiala připomněl, že podle evropských pravidel má mít Česko zásoby ropy na 90 dní. Česko to podle něj naplňuje a má i něco navíc.
„Pokud jde o plyn, tam je situace komplikovanější, tam totiž existuje i jiný způsob obchodování, a protože tam není státní role v případě zásobníků tak významná. Zásobníky plynu mají kapacitu kolem 4 miliard metrů krychlových, a pokud jde o přepočet na obyvatele, tak kapacity zásobníků plynu jsou jedny z nejvyšších v Evropě – opakuji, pokud jde o přepočet na obyvatele. Aktuálně je tam uskladněno 700 milionů metrů krychlových, což při soustavných spotřebách vystačí asi na měsíc,“ uvedl předseda vlády a podotkl, že je dobře, že se dostáváme do teplejších fází.
Dodal také, že s měsíční zásobou se počítá v případě, že by se proud zastavil úplně. Plyn ale může proudit ze čtyř míst, jak dodal. Kdyby tak Rusko zastavilo plyn, je Evropa schopná pro tento rok nahradit zdroje plynu od jiných dodavatelů, dodal.
