Do Česka uteklo před válkou už 20 tisíc lidí. Fiala ve Sněmovně zmínil černý scénář kvůli palivu
Migrační vlna z Ukrajiny související s ruskou vojenskou akcí proti této zemi podle premiéra Petra Fialy (ODS) nastupuje. V posledních dnech dorazilo do Česka zhruba 20 000 lidí a tento počet bude růst, řekl dnes poslancům Fiala. Kabinet podle něho chystá legislativu pro snazší přístup Ukrajinců na český pracovní trh. Vedle toho promluvil Fiala i o tuzemských zásobách paliva, přesněji o ropě a plynu, který k nám proudí i z Ruské federace. Ropy a ropných produktů má Česko na více než tři měsíce, plyn by vydržel na měsíc při současné spotřebě. Signály o „odstřižení“ ale nemáme, jak dodal.
„Nastupuje uprchlická vlna a těžko se mluví o číslech, ale dá se říci, že v posledních dnech a hodinách k nám přišlo 20 tisíc lidí, a to číslo bude růst. Cílovou zemí jsme a budeme,“ uvedl Fiala. Ohlášená legislativní úprava by měla umožnit Ukrajincům volný přístup na trh práce bez pracovního povolení. Kabinet by ji měl předložit ke schválení ve stavu legislativní nouze.
Fiala také přiblížil poslancům systém přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Uvedl mimo jiné, že ve všech krajích budou asistenční centra, která budou sloužit jako hot spoty pro registraci nově příchozích Ukrajinců. Uprchlíci v nich zařídí všechny nezbytné úkony od registrace po zdravotní prohlídku, případně nasměrování na pracovní trh, poznamenal premiér.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes vyjádřil přesvědčení, že Trump je vystaven nevhodnému tlaku ze strany Evropské unie a NATO, které „bez okolků podporuje požadavky Zelenského“. Lavrov také podotkl, že by rád porozuměl tomu, co amerického prezidenta k jeho aktuálním vyjádřením vedlo. Je podle něj jasné, že si Rusko poradí s jakýmikoliv novými sankcemi.
Paměť není jen otázkou historie, ale aktivní silou, která ovlivňuje, jak společnosti reagují na válku, komu vyjadřují solidaritu a jak si vytvářejí kolektivní identitu. Shodli se na tom odborníci na přednášce během konference Asociace pro paměťová studia s názvem Za krizemi. Podle nich historická zkušenost, lokální trauma i symbolické příběhy hrají zásadní roli v tom, jak jednotlivé státy a společnosti vnímají současné konflikty - včetně války na Ukrajině či situace na Blízkém východě.
Litevská politoložka Dovilé Budrytéová zmínila koncept takzvané zástupné identifikace s Ukrajinou, který je patrný zejména ve státech východní Evropy. V Pobaltí a dalších zemích podle ní vzniká sdílená identita, která Ukrajinu vnímá jako nás a Rusko jako kolonizátora. Proces podle Budrytéové nezačal až po roce 2022, ale už po ruské anexi Krymu v roce 2014.
Donald Trump v rozhovoru s BBC vyjádřil přesvědčení, že Británie by v případě potřeby pomohla USA s obranou a zároveň zpochybnil, zda totéž platí i pro unijní členy NATO, a to i poté, co souhlasili s navýšením výdajů na obranu. To také podle něj sehrálo roli v jeho rozhodnutí nepodepsat obchodní dohodu s EU.
„Jedním z problémů NATO, jak jsem řekl, je, že my za ně musíme bojovat, ale budou oni skutečně bojovat za nás, pokud by jsme byli ve válce?“ tázal se Trump a vzápětí si odpověděl: „Nejsem si jistý, zda to mohu říct, ale řeknu toto, věřím, že Spojené království by s námi (po našem boku) bojovalo.“ „Myslím, že by byli s námi. Nemyslím si to o spoustě dalších zemí,“ dodal šéf Bílého domu. Řada zemí Evropské unie, včetně vojáků z České republiky, se přitom po boku Spojených států v minulých letech podílela například na operacích v Afghánistánu či v Iráku.
Ministerský předseda před poslanci zopakoval, že Česko zřídilo zastřešující web koordinující veškerou pomoc a telefonní linku pro Ukrajince. Každý člověk, který dorazí do Česka s ukrajinskou SIM kartou a přihlásí se do české mobilní sítě, navíc dostane krátkou textovou zprávu se základními kontaktními údaji a informacemi.
A připomněl i vyslání 50 českých policistů na slovensko-ukrajinské hranice. Ti dorazili na místo určení včera. „Je to pro nás výhodné, policisté mají informace přímo z místa a máme lepší přehled o tom, jaká je cílová země uprchlíků. Víme pak, kolik lidí zhruba odejde do ČR. Policie i u nás zařídila preventivní opatření,“ uvedl.
Fiala také připomněl, že Česko poskytlo Ukrajině vojenskou techniku a munici asi za 600 milionů korun. „Budeme dál hledat možnosti a na základě požadavků ukrajinské strany i v této oblasti pomáhat,“ dodal.
Fiala: Signály o přerušení dodávek paliva nemáme
„V tuto chvíli nemusíme mít obavu o dostatek energie a energetických surovin, pokud jde o ropu a plyn v České republice, ale pracujeme i s těmi černějšími signály,“ řekl dnes Fiala. S odvoláním na společnost Net4Gas uvedl, že nejsou signalizovány potíže s dodávkami. Dodávky podle něj proudí v nasmlouvaném objemu a nejsou signály, že by tomu mělo být jinak. Firma Net4Gas zajišťuje mezinárodní přepravu plynu přes Českou republiku.
Fiala připomněl, že podle evropských pravidel má mít Česko zásoby ropy na 90 dní. Česko to podle něj naplňuje a má i něco navíc.
„Pokud jde o plyn, tam je situace komplikovanější, tam totiž existuje i jiný způsob obchodování, a protože tam není státní role v případě zásobníků tak významná. Zásobníky plynu mají kapacitu kolem 4 miliard metrů krychlových, a pokud jde o přepočet na obyvatele, tak kapacity zásobníků plynu jsou jedny z nejvyšších v Evropě – opakuji, pokud jde o přepočet na obyvatele. Aktuálně je tam uskladněno 700 milionů metrů krychlových, což při soustavných spotřebách vystačí asi na měsíc,“ uvedl předseda vlády a podotkl, že je dobře, že se dostáváme do teplejších fází.
Dodal také, že s měsíční zásobou se počítá v případě, že by se proud zastavil úplně. Plyn ale může proudit ze čtyř míst, jak dodal. Kdyby tak Rusko zastavilo plyn, je Evropa schopná pro tento rok nahradit zdroje plynu od jiných dodavatelů, dodal.
