ONLINE: Už 25 mrtvých po masivním útoku Rusů na Kyjev. A Němci chtějí zvýšit tlak na Putina

Ukrajinská tajná služba SBU podle agentury Ukrinform oznámila, že zadržela pět lidí podezřelých ze žhářských útoků na Ukrajině na pokyn Ruska.

„Všichni byli rekrutováni okupanty, když hledali rychlé peníze na telegramových kanálech,“ uvedla SBU, podle jejíhož tvrzení obvinění zapálili vojenské vozidlo v Kyjevě, jiný vůz armády v Poltavské oblasti nebo administrativní budovu v Mukačevském okrese v Zakarpatské oblasti. Podle ukrajinské tajné služby jim za to nyní hrozí až deset let vězení.

Nejvyšší politický představitel sudetských Němců a prezident německé organizace nadstranické Panevropské unie Bernd Posselt vyzval k poskytnutí německých střel s plochou dráhou letu Taurus ukrajinské armádě. Prohlásil to v Dachau na solidárním shromáždění na podporu Ruskem napadené Ukrajiny, kde varoval před mocenskými plány šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Pokud by Rusko stáhlo své vojáky z Ukrajiny, nastal by podle Posselta druhý den mír. Sudetský předák se ale obává, že Putin o to nestojí, neboť nadále spřádá plány o Euroasii vedené Moskvou, která se bude rozpínat od Vladivostoku po Lisabon. „I samo příměří by Rusko chápalo jako přestávku k načerpání sil,“ řekl s tím, že jedinou cestou k míru tak zůstává porážka Putina a posílení Ukrajiny, a to včetně dodávek taurusů.

O taurusy, které mají dosah až 500 kilometrů, má Ukrajina zájem, protože je chce používat k likvidaci vzdálených ruských objektů. Podle kancléře Olafa Scholze, který střely poskytnout odmítá, by jejich dodání znamenalo přímé zapojení Německa do války, neboť němečtí vojáci by museli pomáhat s kontrolou cílů.

Rusko postoupilo ve svém válečném tažení u devíti ukrajinských obcí, napsali v noci na dnešek na telegramu analytici projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin mezitím prohlásil, že Rusko je blízko dosažení svých cílů ve speciální vojenské operaci, jak Moskva nazývá svou rozsáhlou vojenskou agresi vůči Ukrajině.

„Situace na frontě je v neprospěch Kyjeva. Strategická iniciativa ve všech zónách patří nám. Jsme blízko dosažení našich cílů, zatímco ukrajinské ozbrojené síly jsou na pokraji zhroucení,“ prohlásil Naryškin v časopisu Razvědčik, což je oficiální časopis ruské rozvědky.

Ruská tajná služba FSB oznámila zadržení člověka s ruským a německým občanstvím, kterého viní z pokusu o sabotáž na železnici v Nižném Novgorodu. Napsaly to dnes ruské agentury TASS a RIA Novosti. FSB uvedla, že zadržený byl v kontaktu se zástupcem ukrajinských tajných služeb. Kyjev se zatím nevyjádřil.

„V listopadu 2024 připravoval za peněžní odměnu slíbenou jeho kurátorem sabotáž na úseku železniční trati v Nižném Novgorodu pomocí improvizovaného výbušného zařízení, které u něj bylo objeveno,“ uvedlo tiskové oddělení ruské FSB s odkazem na člověka zadrženého v Rusku. Ruská tajná služba tvrdí, že tyto informace získala z výpovědi zadrženého. V jeho bytě se prý našlo improvizované výbušné zařízení a komunikační zařízení s korespondencí se zástupcem ukrajinských tajných služeb.

Jméno podezřelého agentury nezmiňují, uvádějí pouze, že se narodil v roce 2003 a má dvojí občanství - kromě ruského také německé. FSB dále uvádí, že ho zadržela při pátrání v Rusku po lidech, které podle TASS nazvala „přívrženci neonacistické ukrajinské ideologie“. Spolu s ním ruské bezpečnostní složky zatkly skupinu mladých lidí, kteří byli podle FSB zapojeni do běžné trestné činnosti.

Na porušování lidských práv v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny upozornila dnes ráno instalace před informačním centrem OSN v Praze nedaleko Staroměstského náměstí. Česko-ukrajinská iniciativa Hlas Ukrajiny zde umístila pětadvacetimetrový koberec, na který sepsala právní termíny odkazující na jednotlivá lidskoprávní porušení.

„Koberec pošlapaných lidských práv“ položila iniciativa symbolicky dnes, kdy se na celém světě slaví Den lidských práv. Také místo nebylo vybráno náhodně. „OSN vznikla na obranu lidských práv a kvůli prevenci válek. Ani jedno z toho na okupovaných územích nedělá,“ řekla ČTK jedna z organizátorek akce Julie Levková. Organizace je podle ní paralyzovaná přítomností Ruska v Radě bezpečnosti OSN a selhává ve své funkci.

Iniciativa položila koberec do Železné ulice v 08:00. „Lidé budou po koberci šlapat nebo ho přeskakovat, což evokuje současné zacházení s tématem lidských práv na okupovaných územích,“ uvedla Levková. Původně počítala s tím, že instalace zůstane před budovou do 11:00, kvůli počasí ale musela iniciativa ukončit akci zhruba po hodině.

Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni, jak je prezentuje ukrajinská armáda. 

Rumunská horská služba zachránila Ukrajince, který se na útěku před válkou zřítil do hluboké horské rokle při teplotách pod bodem mrazu. Pomohl mu poněkud neuvěřitelný společník: měsíc staré kotě jménem Persyk. „Kotě bylo teplé a zahřívalo jej, a tak mu zachránilo život,“ řekl agentuře AP Dan Benga, ředitel horské záchranné služby v Maramurešském pohoří, které leží na severu Rumunska na hranicích s Ukrajinou.

Dobré ráno, online přenos pokrývající dění spojené s válkou na Ukrajině pokračuje.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnované válce na Ukrajině. Prozatím se s vámi loučíme a přejeme dobrou noc. Další zprávy tu na vás budou čekat zase od zítřejšího rána. 

Ukrajina plánuje na tento měsíc schůzku se svými klíčovými evropskými spojenci, aby s nimi koordinovala postoje ve snaze zajistit Kyjevu co nejsilnější pozici na frontě a v případných mírových rozhovorech. Uvedl to dnes podle médií mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajina se už déle než tisíc dnů brání ruské agresi.

Ukrajina zesílila volání o pomoc u svých příznivců zejména v souvislosti s blížící se inaugurací zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že chce rychle ukončit ukrajinsko-ruskou válku, poznamenala agentura Reuters.

Pád režimu v Sýrii by mohl mírně ovlivnit i válku na Ukrajině, řekl v České televizi redaktor Ondřej Soukup.  Rusko má totiž v Sýrii leteckou i námořní základnu, a tedy ponorky i stíhací letouny. „Z hlediska zbraní to asi není úplně rozhodující. Samozřejmě, jak ty stíhačky i bombardéry, ale to se bavíme o stovkách, to by mohlo na Ukrajině pomoci, ale nezvrátí to válku,“ myslí si. 

Ruské okupační jednotky se připravují na silné útoky v oblasti Záporoží a prorážejí se k hranici Dněpropetrovské oblasti. V Rádiu NV to řekl mluvčí Obranných sil jižní Ukrajiny Vladyslav Voloshyn . Připomněl, že město Záporoží je od bojové linie vzdáleno 30 km.

„Nepřítel provedl určité změny a zlepšil shozové systémy protitankových střel, dosáhl toho, že nyní tyto vysoce výkonné bomby - KAB-250, KAB-500 - již létají uprostřed regionálního centra,“ zdůraznil Voloshyn.

Nad Baltským mořem zachytilo NATO ruská letadla, uvádí The Kyiv Independent. Jednalo se o dopravní letoun An-72 a průzkumný letoun SU-24. 

Agentura Reuters na sociální síti X přinesla příběh ukrajinského soudce, který přes den pracuje v kanceláři a soudní síni v Kyjevě, aby večer vyměnil talár za zbroj. „Ukrajinský soudce Vladyslav Cukurov tráví dny v soudní síni kousek od Kyjeva, ale v noci vymění kladívko za zbraň, když se dobrovolně hlásí k jednotce protivzdušné obrany sestřelující ruské drony,“ uvádí agentura. 

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj dnes přivítal v Kyjevě také estonského premiéra Kristen Michala. Premiér má v plánu jednání se Zelenským a také s premiérem Denysem Šmyhalem a s předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem.

Jakékoliv podmínky příměří ve válce na Ukrajině musí být přijaty Kyjevem, jinak by to znamenalo „další mnichovskou dohodu“, je přesvědčen český premiér Petr Fiala. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Bloomberg také varoval před appeasementem, tedy politikou ústupků či usmiřování. Nutit Ukrajinu vzdát se území podle něj jen povzbudí válečnou mašinerii ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Bezpečnost Evropy prostě nelze zajistit, když Rusko okupuje část Ukrajiny a pokračuje v agresi,“ uvedl Fiala, který zmínil i osobní vzpomínky na okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. „Nevěřím v politiku appeasementu - ta vždy prospívá agresorovi. Vždy,“ dodal.

Režim Bašára Asada se zhroutil, protože téměř 800.000 ruských vojáků je na Ukrajině a v Sýrii samotné fakticky nezůstala ruská vojska, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle médií zároveň varoval, že pád Ukrajiny by vedl k návratu Ruska do Sýrie a Afriky.

„Vidíme, že se Asadův režim zhroutil. Proč? Protože tam nejsou opravdová ruská vojska. Buďme upřímní, (Asadův režim padl) nejen zásluhou povstalců a těch, kdo je podporují, ale i proto, že tam nejsou opravdová ruská vojska,“ řekl Zelenskyj agentuře Interfax-Ukrajina před schůzkou s estonským premiérem Kristenem Michalem.

Británie omezí styky s gruzínskou vládou. Oznámil to dnes podle agentury Reuters britský ministr zahraničí David Lammy v prohlášení odsuzujícím násilí vůči protestujícím a novinářům v jihokavkazské zemi. Omezení spolupráce se podle Lammyho bude týkat i spolupráce v oblasti obrany.

Sankce proti proruským gruzínským představitelům v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim už zavedla Ukrajina či baltské země.

Před možnými sankcemi vládu v Gruzii varovala nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na jejich zavedení by se ovšem musely shodnout všechny členské země sedmadvacítky. Nejistá by byla v takovém případě pozice Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán podporuje vládu Gruzínského snu.

Pro zajištění bezpečnosti a stability Evropské unie je podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) nezbytné pokračovat v procesu rozšiřování. Dvořák to dnes řekl na úvod konference s názvem 20 let tvoříme Evropu: Nové výzvy a příležitosti. Ruská invaze na Ukrajinu nebo současná situace v Gruzii podle ministra připomněly, že pokud EU neposílí podporu kandidátským zemím včas, potenciální vakuum bude vyplněno Ruskem a jinými cizími vlivy.

„Věnujme pozornost Moldavsku a zemím západního Balkánu, které jsou sice na dobré cestě, ale jak jsme mohli vidět, tento pokrok může být bohužel velmi rychle zvrácen,“ řekl. Rozšíření je podle Dvořáka silným geopolitickým nástrojem, se kterým je nutné nakládat rozumně. „Unie musí pokračovat v tomto procesu při stanovení jasných a dosažitelných cílů pro kandidátské země, které budou plně reflektovat jejich snahu a také učiněný pokrok,“ dodal.

Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí v Kyjevě řekl kandidátovi na německého kancléře Friedrichu Merzovi, že ukrajinská strana očekává, že Berlín posílí schopnosti Ukrajiny na rakety dlouhého doletu. Ukrajinský prezident poděkoval Německu za „pomoc, kterou poskytla německá vláda, poslanci a lidé, kteří hostili ukrajinské uprchlíky od začátku války."

Ukrajinská strana potvrdila, že od Ruska získala těla válečných zajatců, kteří zahynuli letos v lednu, když se s nimi nedaleko hranic s Ukrajinou zřítilo letadlo. 

Ukrajinský štáb pro otázky válečných zajatců podle serveru RBK Ukrajina uvedl, že „příslušné instituce v rámci trestního řízení zjišťují, zda pozůstatky těchto osob skutečně patří ukrajinským vojákům“.

Ruský TASS upravil svou zprávu, že prezident Putin rozhodl o azylu exprezidentovi Sýrie Asadovi. Teď píše, že rozhodnutí mohla učinit jen hlava státu.

Kyjev brzy získá 4,2 miliardy eur (105,5 miliardy Kč) z takzvané ukrajinské facility, tedy finančního nástroje EU na podporu Ukrajiny. Druhou platbu dnes schválila Rada EU, která zastupuje členské státy. Peníze jsou určeny na podporu makrofinanční stability a fungování veřejné správy země, která se již téměř tři roky brání ruské invazi.

„V dnes přijatém rozhodnutí Rada dospěla k závěru, že Ukrajina splnila nezbytné podmínky a reformy uvedené v Ukrajinském plánu pro získání finančních prostředků. Finance budou vyplaceny z nástroje na podporu Ukrajiny,“ uvedla Rada EU ve svém prohlášení. „Rada rovněž zdůraznila, že vzhledem k obtížné fiskální situaci na Ukrajině je důležité přidělit peníze co nejdříve,“ dodala.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že chce v nadcházejících dnech hovořit s americkým prezidentem Joem Bidenem o pozvánce do NATO. „Plánuji v příštích dnech zavolat prezidentovi Bidenovi, abych s ním probral otázku pozvání do NATO,“ řekl Zelenskyj.

„On je současným prezidentem a mnoho věcí se řídí jeho názorem. Jednání s (Donaldem) Trumpem dříve, než převezme úřad, nedává příliš smysl,“ uvedl. Trump složí prezidentský slib 20. ledna, do té doby je šéfem Bílého domu Biden.

V Kyjevě je dnes kromě předáka německé konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze také estonský premiér Kristen Michal. Ten má rovněž v plánu jednání se Zelenským a také s premiérem Denysem Šmyhalem a s předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem.